Chování německé vlády může někomu připomínat okřídlené rčení Alberta Einsteina, jenž definoval šílenství jako opakování stejné věci v očekávání jiných výsledků. Jedná se o podíl obnovitelných zdrojů, který má v německé energetice dramaticky růst, aby se země přiblížila k uhlíkové neutralitě.
Přitom v loňském roce se ukázalo, že s poklesem vyrobené elektřiny z větrných turbín – protože foukalo málo – došlo k navýšení produkce skleníkových plynů. Více se spalovalo uhlí (částečně také proto, že zemní plyn byl moc drahý). Podíl obnovitelných zdrojů na vyrobené elektřině meziročně klesl z 43,6 na 40,5 procenta. Emise uhlíku se zvýšily o 4,5 procenta.
Vicekancléř a ministr pro klima a hospodářství Robert Habeck, jenž je předsedou Zelených společně s ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, nicméně vyhlásil ofenzivu v budování obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 mají tvořit dokonce osmdesát procent vyrobené elektřiny. Program klimatických opatření se musí změnit v „ultrarychlý běh“. Nová zelená legislativa má platit od roku 2023, oznámil novinářům.
Dosavadní klimatická politika podle Habecka pokulhává za očekáváním a sliby, proto se opatření musí výrazně zrychlit. V případě budování dalších větrných turbín, jak na zemi, tak na moři, má pomoci nový zákon, jenž schvalovací procesy maximálně zjednoduší.
Větrná expanze
Úprava pro výstavbu pozemních větrných parků má zaručit, že na expanzi větrníků budou vyčleněna dvě procenta rozlohy země. V praxi to bude znamenat, že se ročně postaví tisíc až 1500 nových turbín. Zmírnit by se měla rovněž regulace, která platí v Bavorsku, kdy musí vzdálenost turbín od obydlí tvořit minimálně desetinásobek výšky větrníku.
Ohledně rozvoje fotovoltaiky zůstávají návrhy vágnější, v úvahu připadá nařízení, podle něhož kromě komerčních budov bude muset i každý soukromý stavitel domu instalovat na střechu solární systém.
V rámci elektrifikace dopravy má ročně vzniknout sto tisíc nových dobíjecích stanic pro elektromobily. I proto Habeck připouští, že spotřeba elektřiny v zemi výrazně poroste. Poptávka se má za osm let zvýšit ze současných 560 terawatthodin na 715 terawatthodin.
Pro ambiciózní plány bude muset zelený superministr získat podporu premiérů spolkových zemí, ale také občanů, již budou muset ustoupit ze svého pohodlí, například tak, že přestanou odmítat stavbu dalších solárních a větrných parků v blízkosti svého bydliště.
Zelený tlak
Vicekancléř je pod výrazným tlakem studentského hnutí Fridays for Future, ale i radikálnějšího křídla Zelených. Vadí jim, že se v rámci EU schyluje k zařazení jádra mezi udržitelné investice v době, kdy se Německo zbavuje posledních jaderných bloků. I tak se dá vnímat jeho zelený energetický kvapík, kterým chce kritiky umlčet.
Aby voliče vláda SPD, FDP a Zelených trochu uklidnila kvůli stále vyšším cenám elektřiny, slíbila, že od roku 2023 zruší „eko“ příplatek na obnovitelné zdroje při vyúčtování za elektřinu. Podpora provozovatelům větrných a solárních zdrojů se bude vyplácet přímo z federálního rozpočtu.
Pro průmysl chystá ministr velkorysejší podporu vodíkových technologií a výroby obnovitelného plynu. Vláda bude také požadovat u budov „klimatickou neutralitu“ a připravuje balíček pro urychlení výstavby fotovoltaiky. Průmysl má mít zaručeno, že získá spolehlivé financování pro nové klimaticky neutrální výrobní procesy, oznámil vicekancléř. Soubor opatření má zajistit, že Německo a jeho ekonomika budou uhlíkově neutrální už v roce 2045, jak o tom rozhodla minulá vláda Angely Merkelové.
Simon Müller, ředitel think-tanku Agora Energiewende podporujícího obnovitelné zdroje, zdůraznil, že německé vládní sliby ohledně snižování emisí stále více pokulhávají za realitou, v loňském roce například nebyly připojeny k síti žádné nové offshore větrné turbíny. „Už nesmíme ztrácet čas,“ apeloval na nový kabinet v Berlíně.
