Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Německý institut pro ekonomický výzkum zveřejnil analýzu, která tvrdí, že po odstavení všech jaderných bloků bude mít Německo zajištěno dost elektřiny. Bude ale muset v případě potřeby spoléhat i na své „jaderné“ sousedy.
Nebojte se, elektřiny bude pro největší evropskou ekonomiku dost i bez jaderných elektráren. Tak lze shrnout studii, kterou vypracoval uznávaný Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW Berlin). Nutno říci, že se na něm podílela i ekonomka Claudia Kemfertová, jež proslula svými protijadernými postoji a kritikou Billa Gatese, který podporuje nové jaderné projekty.
Do německé sítě dodává elektřinu stále šest bloků. Celkem se jedná o více než osm gigawattů instalovaného výkonu. Polovina z nich bude odpojena na konci tohoto roku, další tři zdroje o rok později. Německé firmy ani obyvatelé ale bez elektřiny nezůstanou, tvrdí berlínská studie.
Kapacit je stále dost, protože Německo několik procent své produkce vyváží, a navíc je pevně integrováno do evropské elektrizační soustavy, argumentují ekonomové DIW. Proto se neobávají, že by mohlo dojít k blackoutům. Kemfertová tvrdí, že i proto je potřeba dokončit jaderný exit a zrušit veškeré dotace na jadernou energii. Země se má naopak vrhnout na rychlé budování dalších obnovitelných zdrojů.
V tomto kontextu je zajímavé poznamenat, že končící kancléřka Angela Merkelová, jež v roce 2011 konec jádra v Německu prosadila (nutno říci, že žádná jiná velká ekonomika na světě – USA, Čína, Japonsko, Velká Británie, Francie – se jádra dosud nevzdala), nyní uznává, že jaderná energetika bude v následujících dekádách v rámci EU jedním z bezuhlíkových zdrojů.
Odpor proti jádru se v Unii drolí, v protijaderném boji neochvějně zůstává pouze Rakousko. Ostatní spojenci, jako je Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko, z ostré antiatomové rétoriky ustupují a také Německo ústy Merkelové uznalo, že nebude mít dostatečnou sílu, aby projaderný klub, který se vytvořil okolo Francie, mohlo přehlasovat. Jádro by se tak mělo stát zeleným zdrojem, stejně jako tradiční obnovitelné zdroje.
Pokud Brusel prohlásí jadernou energii za ekologickou, otevře tím cestu k miliardovým investicím do nových jaderných projektů a tím také umožní, že jádro bude figurovat v evropském energetickém mixu následující dekády, protože nové jaderné zdroje se projektují na životnost šedesáti let.
Pro zelené politiky je ale taková varianta stále noční můrou. Německý europoslanec za Zelené Sven Giegold se snažil ještě na poslední chvíli peticí proti jádru mobilizovat odpůrce jaderného štěpení. K výzvě se přidaly německé organizace pro ochranu přírody Nabu a Greenpeace. Budoucí kancléř Olaf Scholz má ještě u šéfky Komise Ursuly von der Leyenové zatlačit na to, aby jádro v evropské taxonomii udržitelné nebylo.
Je ale pravděpodobné, že jádro skončí u Soudního dvora EU, jak vyhrožuje rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová. Řada právních expertů se domnívá, že jaderné zdroje jako udržitelná varianta výroby energie nemohou v rámci EU projít. I proto by tato hrozba mohla řadu investorů od jaderné energetiky odradit.
Německá advokátka Simone Lünenbürgerová je přesvědčena, že členské státy mohou v tomto případě Evropskou komisi zažalovat a soudy budou muset přezkoumat, zda je tato technologie skutečně podle evropské legislativy udržitelná a bez rizik pro přírodu, zejména s přihlédnutím k potenciálním jaderným haváriím a problematice konečného uložení jaderného odpadu.
