Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Většina německých manažerů se obává, že zdražení energií povede ke ztrátě konkurenceschopnosti jejich firem. Hrozí, že byznys omezí investice do inovací a výzkumu
Tři ze čtyř německých manažerů vnímá energetickou krizi a s tím spojený cenový šok jako zásadní problém pro budoucnost jejich firem. Vyplývá to z ankety členů Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK).
„Obraz, který společnosti nastiňují, je velmi znepokojující,“ okomentoval výsledek šetření prezident DIHK Peter Adrian. „Vysoké ceny elektřiny a plynu již nyní třetině společností ubírají finanční prostor pro budoucí nezbytné investice,“ citoval jeho slova deník Die Welt.
Na dodávky drahé elektřiny musí řada středních firem vydat krátkodobě až šestimístné částky v eurech, tedy stovky tisíc eur navíc. Aby na trhu podniky přežily, musí spořit jinde, často na úkor investic všeho druhu. To znamená zásadní problém pro udržení konkurenceschopnosti vůči ostatním hráčům nejen na evropském trhu.
Podrobněji k číslům. V průzkumu 46 procent společností uvedlo, že se bojí ztráty konkurenceschopnosti pro své firmy, které působí na území Německa. Dalších sedmnáct procent firem chce odložit investice do klíčových procesů, výzkumu a inovací a jedenáct procent dotázaných chce kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu odložit investice do zelených opatření na ochranu klimatu. Pouze 26 procent oslovených firem vyšší náklady za energie na svém podnikání nepocítí.
Německé firmy budou mnohem hůře připraveny na opatření, jež mohou šetřit spotřebu energií, a další kroky, které souvisí s německou energetickou politikou během odklonu od uhlí a jádra, varovala obchodní a průmyslová komora.
„Pro řadu firem znamenají dopady vyšších cen elektřiny a plynu existenční problémy, protože německé firmy již dnes platí nejvyšší ceny elektřiny téměř ve všech spotřebitelských skupinách,“ zdůraznila komora a dodala, že ve Francii, kde více než dvě třetiny spotřebované elektřiny vyrábí jaderné zdroje, platí místní středně velké firmy za energii o polovinu nižší ceny. K tomu ještě přichází opatření německé vlády, která od ledna zavádí uhlíkovou daň na zemní plyn, která jej dále prodraží oproti ostatním evropským zemím.
Průzkumu se zúčastnilo šest stovek zástupců firem v druhé polovině října. Každý osmý podnik už nyní tvrdí, že platí dvojnásobné ceny za energie než v roce 2020, kdy byla naopak poptávka po energiích kvůli omezením v ekonomice nižší a ceny energií klesly.
Zhruba dvě pětiny firem v Německu musí ještě nyní na trhu dokupovat energie pro tento rok, vyplynulo dále z průzkumu DIHK. A pětina z těchto firem si musí koupit více než gigawatthodinu elektřiny. Dodatečné náklady na jednu gigawatthodinu se pohybují okolo 60 tisíc eur (1,5 milionu korun). Největší problémy mohou mít firmy, které podnikají v energeticky náročných sektorech ekonomiky.
Naopak jen minimum členů německé komory doufá, že dokážou uzavřít dvoustranné smlouvy s provozovateli větrných parků, aby byli méně závislí na spotových cenách energií na trhu. Přitom přes čtyřicet procent členů komory DIHK má o kontrakty typu PPA zájem, tedy o dlouhodobé dohody o přímém nákupu energií od majitelů obnovitelných zdrojů. Tento nástroj kromě cenové fixace totiž pomáhá společnostem přiblížit se firemní uhlíkové neutralitě. V tomto segmentu energetiky může německým firmám vláda v Berlíně pomoci a zlepšit rámcové podmínky pro přímý nákup zelené energie, zdůraznil prezident komory Adrian.
I když část německého průmyslu vyzvala, aby se posledních šest jaderných reaktorů v Německu odpojilo později, než je plán – tedy do konce roku 2022 –, nová vláda složená z SPD, FDP a Zelených tuto možnost jednoznačně odmítla. Spor o budoucnost jaderné energie v EU rozděluje především dva nejsilnější hráče v rámci Unie – Francii a Německo. Pro francouzskou politickou elitu je nemyslitelné, že by se jejich země v následujících letech úplně vzdala jádra. I proto žádají Evropskou komisi, aby bylo jádro považováno za udržitelnou investici.
