Česko zažívá startupový boom. Jak ale zabránit odlivu inovativních společností do zahraničí?

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

Celý článek
0

Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Německo na hraně blackoutu. Pomoci má umělá inteligence

Riziko výpadků dodávek elektřiny se s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů zvyšuje. Německé přenosové soustavě pomáhá také umělá inteligence.

Německo na hraně blackoutu. Pomoci má umělá inteligence
ilustrační foto | Shutterstock.com

Němečtí provozovatelé elektrické přenosové sítě musí být stále ve střehu. Jedním z posledních kritických dnů byla sobota v polovině srpna, kdy během dne solární zdroje vyráběly velké množství elektřiny, ale k večeru se obraz produkce elektřiny prudce změnil. V očích dispečerů to připomínalo jízdu na horské dráze. 

Fotovoltaika odpoledne mezi druhou a třetí hodinou dodávala do sítě přes třicet tisíc megawatthodin a stala se nejsilnějším zdrojem energie, mezi sedmou a osmou večerní ale produkce spadla na desetinu, na pouhé tři tisíce megawatthodin. Nezůstalo to bez následků pro celou síť.

Protože poptávka po elektřině nekopírovala pokles intenzity slunečního svitu, musely být aktivovány rezervy, například přečerpávací vodní elektrárny. Hnědouhelné elektrárny běžely na plný výkon, musel se zvýšit také dovoz elektřiny z okolních zemí. 

Ani to nestačilo, a tak muselo dojít i ke krátkodobému odstřihnutí velkých zákazníků od elektřiny v čase 19:49. Jednalo se o čtyři průmyslové závody, včetně hliníkové hutě Trimet v Essenu, popsal ošemetnou situaci deník Frankfurter Allgemeine Zeitung

O jedenáct minut později musely být odpojeny další zátěže pro síť v řádu několika minut. Omezení trvala až do jednadvacáté hodiny, pak si dispečeři mohli oddechnout. Podniky, které jsou od dodávek energie odpojeny, následně dostávají kompenzace. Běžní drobní zákazníci si ničeho nevšimli, takže pro provozovatele přenosové soustavy, jako je firma Amprion, se jednalo o rutinní den, protože nedošlo k „žádné anomálii“. 

Jak nahradit dvě pětiny zdrojů

Nicméně provozovatelé sítí v obecné rovině varují před tím, že od začátku roku 2023, kdy v Německu skončí i poslední jaderné zdroje a budou se uzavírat další uhelné elektrárny, mohou problémové situace narůstat. Nyní totiž jádro a uhlí tvoří dvě pětiny výroby elektřiny. 

Mluvčí Amprionu ale uklidňuje odběratele tím, že s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů se bude stále více používat umělá inteligence. Dokáže přesněji podle počasí předpovídat, kolik solární a větrné parky vyrobí elektřiny. Pak bude možné se na kritické minuty v síti s předstihem připravit a hraničních situací má být méně.

Pochybnosti o bezpečnosti dodávek mají zástupci energeticky náročných průmyslových sektorů. „Zajištění dodávek energie je pro německý průmysl zásadní,“ zdůraznil Alexander Kronimus ze Sdružení chemického průmyslu. Protože i krátká přerušení dodávek mohou vést k obrovským ekonomickým škodám v průmyslové výrobě. 

Největší obavy mají skláři. „Otázka stability energetické sítě je ve sklářském průmyslu na prvním místě agendy, protože proces tavení skla se vyznačuje vysokou mírou kontinuity,“ varoval mluvčí Spolkové asociace sklářského průmyslu. 

Proces výroby skla je velmi citlivý na kolísání stability energetické sítě, vysvětlil. I krátké přerušení dodávky energie může vést k mnohahodinovým prostojům výroby. Většina německých odborníků na elektroenergetický sektor se shoduje v tom, že se musí urychleně vybudovat elektrárny na zemní plyn, aby bylo možné situaci v následujících letech zvládnout. Proti tomuto záměru vystupují především němečtí Zelení.