Texaská vybíjená. Blackouty zamíchaly americkou politikou

Rekordní mrazy atakující 20 stupňů pod nulou připravily miliony Texasanů o přívod elektřiny a zásobování vodou, desítky z nich o život. Úlevu však nepřineslo ani oteplení. Tamní pojišťovny zavalí stovky tisíc hlášení o škodách a očekává se, jak se stát z jihu USA postaví k astronomickým účtům za energie u lidí, kterým náhodou elektřina šla. A jelikož se to vše děje v posttrumpovské Americe, přírodní pohroma řádně protřepala i politickou scénu.

Nepoučitelní

Všechno začala 10. února ledová bouře Shirley, na niž navázala obrovská zimní bouře Uri, která se mezi 13. a 17. únorem přehnala Amerikou a více než 170 milionů Američanů se kvůli ní ocitlo pod meteorologickou výstrahou. Zdaleka nejvíce byl zasažen Texas. Přes 4,3 milionu domácností a podniků zůstalo bez dodávek energie, některé i na několik dní. Ostatní obyvatelé topili jako o život – protože domy v Texasu obvykle nemají žádnou pořádnou izolaci, teplota v nich klesala k bodu mrazu. Nový prezident USA Joe Biden krátce nato schválil vyhlášení velké katastrofy, což by mělo kromě jiného znamenat snadnější přístup Texasanů k federální pomoci, včetně pomoci při hledání dočasného bydlení, nezbytných oprav domů nebo získání půjček s nízkým úrokem.

Rozsáhlé blackouty ve druhém nejlidnatějším státě USA způsobilo několik faktorů. Hlavní problém spočívá v tom, že tamní energetická síť je optimalizována na letní vedra a s tuhými zimními mrazy se jaksi příliš nepočítá. Kvůli rozsáhlým a dlouhotrvajícím zimním bouřím se skokově zvýšila spotřeba elektrické energie, protože mnoho Texasanů si přes zimu přitápí elektrickými přímotopy. A do toho začaly zamrzat plynovody a praskat vodovodní potrubí; s jejich izolací to opět není žádná velká sláva.