Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Zelené investice ve světě táhnou, Česko zaostává

Za pět let jen tři velké zelené investice. Českou republiku předbíhá Polsko i Maďarsko.

Zelené investice ve světě táhnou, Česko zaostává
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Zelené projekty lákají investory. Obor, do něhož proudí nemalá veřejná podpora, a nabízí tudíž slušnou stabilitu, natáhl celosvětově od roku 2016 zhruba 60 miliard dolarů. Jen venture kapitálové fondy do něj v roce 2019 nasměrovaly 16 miliard dolarů, tedy šest procent všech svých investic. Podle české investiční skupiny Soulmates Ventures přesáhne v roce 2025 výše těchto investic 25 miliard dolarů. Sama patří mezi ty, které se do zelených investic pustily.

Autoři zprávy The State of Climate Tech 2020 od PwC napočítali, že zelených startupů po celém světě funguje více než 1200. A na investice do nich se soustřeďuje zhruba 2700 investorů.

„Segment green tech startupů je výrazně rozvinutější zejména v západních zemích, boom však prožívá v technologicky vyspělých zemích také Asie. Projektů, které mohou přispět k lepšímu životu na planetě, mapujeme v České republice desítky,“ uvádí zakladatel Soulmates Ventures Hynek Sochor s tím, že značná část projektů pochází z akademické sféry a čelí problémům spojeným s přechodem do byznysového prostředí.

Jeho investiční skupinu v loňském roce oslovilo více než 50 startupů z této oblasti, jejichž celková valuace byla vyčíslena na 1,5 miliardy korun. „V loňském roce jsme měli investiční příležitosti přesahující 350 milionů korun. Investic do climate tech startupů a dalších udržitelných projektů bude v následujících letech přibývat. Pokud vydrží tempo z předchozích let, v roce 2025 tímto směrem venture kapitálové fondy investují více než 25 miliard dolarů,“ dodává zakladatel Soulmates Ventures.

Do oblasti green tech startupů zatím neproudí tak vysoké investice jako například do IT projektů, přesto nedostatek financí není nejzásadnějším problémem. Česko tak ve srovnání s okolními zeměmi nezažívá žádný velký zelený investiční boom. Podle analýzy z FDI markets (foreign direct investment) vyplývá, že za 17 let přišlo do Česka 50 investičních projektů v oblasti zelených technologií, které vytvořily celkem 4900 pracovních míst v hodnotě 3,7 miliardy dolarů. Nejvíce investic přišlo ale už okolo roku 2010, kdy jich bylo celkem jedenáct. Za posledních pět let to byly pouze tři investice.

Většina ze zelených investic je v sektoru obnovitelných zdrojů, které tvoří téměř polovinu všech zelených investičních projektů. Počet projektů v Polsku je oproti Česku téměř trojnásobný. Investice vytvořily skoro 11 tisíc pracovních míst a celková hodnota investic dosahuje téměř 11 miliard dolarů. Polsku se oproti Česku například daří lákat investory do obnovitelných zdrojů. Jenom za minulý rok zaznamenali více než 30 zahraničních investic, oproti tomu Česko mělo takovou investici jen jednu. Situace v Maďarsku je obdobná jako v Polsku.