Nová legislativa tak podporuje trend nastolený po ruské invazi na Ukrajině, který usiluje o větší energetickou nezávislost a bezpečnost Evropské unie.

Příslušná novela mimo jiné stanoví, že povolování nových solárních zdrojů umístěných na budovách s výjimkou umělých vodních ploch nepřekročí tři měsíce. Jedinou podmínkou je, že stavby, na kterých budou solární energetická zařízení umístěna, neslouží primárně k výrobě energie. Navíc tyto instalace budou osvobozeny od požadavku na posouzení vlivu na životní prostředí. 

U instalací do padesáti kilowattů bude lhůta zkrácena dokonce na jeden měsíc, a pokud úřady nestihnou rozhodnutí v této lhůtě vydat, povolení se bude považovat za udělené. Zároveň ale novela dává státům možnost hranici snížit na 10,8 kilowattu v případě, že by nařízení vedlo k příliš velké administrativní zátěži nebo omezovalo provoz přenosové soustavy.

„Jde o revoluční novelu, která podstatně urychlí rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie. Povolovací procesy u nových fotovoltaických parků v Česku se mohou táhnout i jednotky let, ještě delší dobu si vyžádá příprava větrných elektráren. Zkrácení lhůty maximálně na tři měsíce nepochybně urychlí současnou českou solární vlnu, umožní většímu množství domácností v příštím roce získat přístup k levnější energii,“ komentuje schválený návrh programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Rychlejší povolovací řízení se týká také současných zdrojů, které chtějí jejich provozovatelé rozšířit nebo modernizovat. V takovém případě povolovací řízení zabere maximálně šest měsíců. Pokud ale změna nezvýší kapacitu zařízení o více než patnáct procent a pokud se nedotkne nutnosti posouzení vlivu na životní prostředí, bude lhůta trvat pouze měsíc.

„Nová pravidla povolování obnovitelných zdrojů, a zejména solárních elektráren jasně ukazují, kde jsou priority evropských zemí. Novelu je nutné číst tak, že k zajištění energetické bezpečnosti je nezbytné navýšit výrobu energie z větrných a solárních elektráren jako domácího a levného zdroje,“ komentuje novelu Pavel Doucha, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

„Krizová situace si žádá výjimečná řešení a tím je, že po dobu příštích osmnácti měsíců nebudeme při povolování nových obnovitelných zdrojů klást takový důraz na zájmy ochrany přírody. Zároveň nařízení stanovuje závazné lhůty pro vydání povolení a připojení solárních elektráren na budovách. Očekáváme, že se na základě nařízení zrychlí výstavba zdrojů,“ dodává Pavel Doucha.

Novela také zásadně urychluje zavádění tepelných čerpadel, která představují úspornou formu vytápění domácností a mohou snížit spotřebu energií i ve firmách a průmyslu. Povolovací řízení k připojení tepelných čerpadel nově nesmí přesáhnout tři měsíce. 

„Evropa musí vedle posílení kapacit obnovitelných zdrojů energie výrazně zapracovat i na energetických úsporách. Tepelná čerpadla představují efektivní zdroj tepla i chladu, o čemž svědčí i vzrůstající zájem o tuto technologii mezi českými domácnostmi. Odstranění zbytečných překážek v jejich instalaci je proto logickým krokem pro to, abychom byli připraveni na příští topné sezony i na dekarbonizaci výroby tepla,“ konstatoval Martin Sedlák.

Nedávno představená zpráva Mezinárodní energetické agentury kalkuluje, že právě rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a tepelných čerpadel je příležitostí, která může již příští rok nahradit téměř deset miliard metrů krychlových zemního plynu. Agentura doporučuje například zdvojnásobit roční přírůstky větrných a solárních elektráren v roce 2023 a také zkrátit lhůty pro povolování, zvýšit jistotu investorů a podpořit integrace obnovitelných zdrojů do elektrárenských sítí.