Co mají společného morová epidemie ve středověku a ta koronavirová v současnosti? Podle spikleneckých teorií mají v obou smrtících nákazách prsty Židé. Nesmysl? Samozřejmě, ale spousta lidí mu uvěřila ve středověku a spousta mu věří i dnes. Dokládá to kupříkladu nárůst antisemitských útoků a aktivit v různých zemích Evropy včetně Česka. Mnozí lidé skutečně věří tomu, že se světové židovstvo snaží prostřednictvím pandemie ovládnout svět – v čele s největším globálním padouchem, finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, který je židovského původu.

„Antisemitismus je virus, který je starší než koronavirus,“ prohlásil zkraje roku Andrei Kovacs, který stojí v čele německého spolku s názvem 321–2021: 1700 let židovského života v Německu (zkráceně 321). Ví, o čem mluví. Morové sloupy dodnes stojí na stovkách míst po celé Evropě a připomínají, jak černá smrt sužovala starý kontinent. Nejstrašnější bylo 14. století, kdy si mor vyžádal podle některých odhadů dvacet, ale také možná až padesát milionů mrtvých. V některých městech tehdy zemřela až polovina obyvatel.

Středověká věda neznala původ některých infekčních chorob, neměla ponětí o nejrůznějších bakteriích a virech, a tak se hledal viník, který za šíření moru může. A tím byli Židé, které epidemie nekosila tak jako jiné. Jedním z důvodů bylo to, že židovské rodiny musely žít v uzavřených ghettech, kde používaly vlastní studny. A tak padlo antisemitské obvinění, že Židé otravují studny mimo ghetto, protože touží zabíjet křesťany. Obviněním to neskončilo, strach a zášť se přelily do obrovských pogromů, při nichž bylo především v letech 1348 a 1349 upáleno, utopeno nebo jinak pozabíjeno mnoho Židů.

Protižidovská nenávist se projevila také v českých zemích, největší pogrom se odehrál v Chebu v roce 1350. Smutnou roli v té době sehrál „Otec vlasti“ a „největší Čech“ Karel IV., který ve většině případů nechal viníky bez trestu. Také proto, že tito zločinci panovníkovi půjčili nemalé peníze a příslušnou částku si pak mohli vybrat při pogromu v ghettu. Nejhrozivější dopady protižidovské nenávisti měly útoky v Německu, kde bylo ve 14. století vyvražděno více než 200 židovských obcí.

Stovky útoků

Střihem se vracíme do současnosti. Není to tak dávno, co německý ministr vnitra Horst Seehofer prohlásil, že pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Pravicoví radikálové přitom stojí přibližně za devadesáti procenty antisemitských trestných činů, které Seehofer označil za ostudu Německa. Vzhledem ke své minulosti a „konečnému řešení židovské otázky“ vnímá politická reprezentace této země antisemitismus zvláště citlivě. Lidí, kteří se hlásí k radikální pravici, přitom v Německu podle posledních údajů tamní kontrarozvědky přibývá, jsou jich desetitisíce. Podle už citovaného Andreie Kovacse ze spolku 321 však má stereotypní představy o židovském životě a předsudky vůči Židům každý čtvrtý obyvatel.

Protižidovskou náladu v německé společnosti dokládají události z letošního května, kdy se při vypuknutí izraelskopalestinského konfl iktu uskutečnily v několika městech nenávistné demonstrace. Pochodující zástupy vykřikovaly antisemitská hesla, někde došlo i k útokům na synagogy. Antisemitská hesla se v uplynulých měsících objevila také na jiných demonstracích, při nichž lidé protestovali proti epidemiologickým opatřením před šířícím se covidem-19.

Podobnou zkušenost mají také v Rakousku, kde loni počet nahlášených antisemitských projevů, hrozeb a útoků dosáhl čísla 585, což je nejvíce za 19 let, kdy tuto statistiku rakouská židovská obec zpracovává. Současně upozornila, že tento nárůst souvisí mimo jiné s koronavirovou pandemií. Zatímco na počátku pandemie bylo zaznamenáno jen málo případů antisemitských incidentů, skokový nárůst nastal loni na podzim, kdy se rozhořely protesty proti opatřením vlády kvůli pandemii. „Zvláště na internetu a na mnoha demonstracích se šířily bezuzdné antisemitské lži,“ napsal šéf židovské obce v Rakousku Oskar Deutsch. Ve Francii jsou zase Židé terčem více než poloviny rasisticky motivovaných útoků. Ze země, kde žije nejpočetnější židovská komunita v Evropě, odešlo za posledních dvacet let na šedesát tisíc lidí. Hlavně z obavy o svoji bezpečnost.

Připravený nůž

Počet antisemitských útoků vzrostl rovněž v Česku. Také zde platí, že v době nejistoty, kterou způsobuje právě covid19, narůstá antisemitismus. Federace židovských obcí loni zaznamenala o 180 antisemitských projevů více než o rok dříve – celkem jich bylo 874. V souvislosti s koronavirovou pandemií tak jako v jiných zemích přibylo konspiračních teorií spojených právě s Židy.

„Drtivou většinu všech zaznamenaných antisemitských incidentů – 98 procent – tvoří projevy nenávisti na internetu: články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky,“ uvedla Federace židovských obcí. „Protižidovsky vystupující jedinci i skupiny nadále šíří narativ globálního židovského spiknutí, moci a vlivu, který Židé využívají k ovládání světa a médií. Poměrně novým fenoménem jsou antisemitské teze o úmyslném šíření koronaviru nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci,“ stojí dále ve zprávě.

Na sociálních sítích se objevil například obrázek Žida se zahnutým nosem a dlouhými vousy, jak v jedné ruce drží injekční stříkačku, za zády ale ukrývá nůž a říká: „Nech se naočkovat!“ A nejde jen o sociální sítě, v jednom zpravodajském online deníku, který sám sebe vydává za seriózní, se objevil titulek: „Izrael je světovým lídrem v očkování, vakcinovat chce 150 tisíc lidí denně. Pomáhá židovský původ majitele Pfizeru?“ Druhou větu později editor vymazal.

Profimedia.cz

Federace židovských obcí varovala, že antisemitismus v internetovém prostředí nelze podceňovat. „Analýza zahraničních násilných antisemitských útoků a profilu jejich pachatelů potvrzuje, že aktu násilí téměř vždy předchází radikalizace a nenávistné projevy ventilované na internetu, zejména na sociálních sítích,“ konstatovala. Téměř 37 procent zaregistrovaných antisemitských příspěvků podle federace pocházelo od příznivců krajní pravice. Asi pětina antisemitských výroků se objevila na dezinformačních webech. „Jedním z nejaktivnějších propagátorů antisemitských konspirací v souvislosti s koronavirem byl dezinformační server Aeronet,“ uvedla federace.

Loni v září vyšel na tomto webu článek, kde se mimo jiné píše: „Nemyslete si, že Světová banka jako vrcholný orgán světového sionistického bankovního kaganátu poskytuje rozvojovým zemím granty na covid-19 do roku 2025 jen tak z plezíru a pro nic za nic. Oni vědí, že covidová krize bude trvat minimálně pět let, a během této doby zlikvidují góje, automobilový průmysl se spalovacími motory, dojde k vybudování 5G sítí v celé západní civilizaci, které budou použity ke sledování obyvatelstva, a po těch pěti letech už bude hotovo… Tupý gój se špejlí v nosu, s dírou v kapse a s hadrem na hubě, to bude pohled, panečku. Genocida národa a jeho svobod!“

Židům vstup zakázán

Mnozí si to možná nechtějí přiznat, ale antisemitismus má v českých zemích poměrně dlouhou tradici. Velmi známá je pochopitelně aféra židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl na konci 19. století obviněn z rituální vraždy devatenáctileté křesťanky Anežky Hrůzové v Polné u Jihlavy. V kauze, do níž významně zasáhl Tomáš Garrigue Masaryk se svou kritikou antisemitismu, byl nakonec Hilsner odsouzen na základě nepřesvědčivých důkazů.

Ani poté, co se stal Masaryk prvním prezidentem samostatného Československa, ale antisemitismus nezmizel. Projevoval se například v mladé generaci důstojnického sboru, která byla vychovávána v národoveckém duchu – a posléze to na vlastní kůži poznali například jejich židovští podřízení v zahraničních armádách, kam odešli bojovat proti Hitlerovi.

Velmi smutné jsou některé poválečné příběhy židovských obyvatel, kteří přežili holokaust a vraceli se do osvobozené republiky. Například Kurt Wehle strávil několik let v Terezíně, a když po konci války přijel do Prahy, úřady mu přidělily byt. „To byl velmi ošklivý zážitek. Bylo slyšet, jak Češi říkají: ‚Ty Hitlerovy plynový komory byly nějaký děravý, vrátilo se víc Židů, než odešlo!‘ Taková byla atmosféra. Lidé byli indoktrinovaní vlastními českými fašisty a pak ještě Němci,“ řekl po letech nadaci USC Shoah Foundation pro vzdělávací programy, která sbírala vzpomínky pamětníků.

Nešlo rozhodně o ojedinělý výstřelek. Židovský mladík Kurt Gregor coby voják osvobozenecké armády dorazil po válce na Šumavu. Na jedné hospodě tam visel nápis „Psům a Židům vstup zakázán“. Hostinský po okupaci sundal pouze německou část cedule, českou tam nechal. Nikomu to nevadilo, nikdo proti tomu neprotestoval. Až jeden český rotmistr nápis sundal.

Trpkou zkušenost má za sebou rovněž Jaroslav Kraus, který i desítky let po konci války vzpomínal na to, jak několik lidí inzultoval, když na úřadech opakovaně slýchával: „Co ti žiďáci zase chtějí?“ Zuzana Kalabisová nemůže zapomenout na to, jak po návratu z Terezína přežila první noc. Musela totiž do noclehárny. „Celé čtyři roky člověk sní, jak se vrátí domů, a pak je s tuláky v noclehárně. To byla šílená hořkost.“ Po Františku Bergmanovi zase úředníci chtěli, aby si změnil jméno – na nějaké víc české. Na to jim odpověděl, že až si změní jméno Klement Gottwald, bude o tom možná také uvažovat.

Ostatně právě Gottwald a další komunističtí prominenti protižidovské nálady podporovali. Zvláště vynikal ministr propagandy Václav Kopecký, který v roce 1945 vydal brožuru „Antisemitismus poslední zbraní nacismu“. Po jednom z projevů, v němž Kopecký mluvil o tom, že si Židé své zásluhy v odboji vymýšlejí nebo je zveličují, aby podpořili své restituční nároky, spáchal sebevraždu židovský voják Ejsik Weiss, který za války bojoval ve Svobodově armádě zformované v Sovětském svazu.

„Potírati antisemitismus neznamená také například zajišťovati židovským velkoboháčům a la Petschek, Rothschild, Gutman a tak dále návrat do osvobozené republiky, aby se tu mohli ujmout snad svých dřívějších majetků a pokračovat ve vysávání. U každého občana židovského původu se bude stejně přísně vyšetřovat, jak se choval nacionálně v minulosti a jak se choval ke svým vlastním židovským souvěrcům,“ pronesl mimo jiné Kopecký. V jednom interním dokumentu, který byl určen pouze pro členy komunistické strany, zase napsal: „Tito bradatí šalamounové, tato židovská svoloč, která se teprve v poslední době připojila k domácímu nebo zahraničnímu odboji, nemá přednostního práva před žádnými Čechy.“

Když byl na konci roku 1951 zatčen a posléze ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti někdejší generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský, který byl rovněž židovského původu, ministr Kopecký na zasedání ÚV KSČ prohlásil: „Hitler Židy pronásledoval, ježto šli s námi, ale nyní mají vztah k angloamerickému imperialismu, který podporuje Izrael a spekuluje na sionismus jako na prostředek vnitřního rozkladného působení právě ve stranách lidově demokratického zřízení a socialismu.“

A Klement Gottwald ve veřejném projevu na celostátní konferenci KSČ v roce 1952 uvedl: „Sionistické organizace a jejich američtí principálové hanebně zneužívají utrpení, které Židům přičinil Hitler a ostatní fašisté. Možno přímo říci, že z popela Osvětimi a Majdanku chtějí vytloukat kapitál. Podobně nemá boj proti sionismu ničeho společného s antisemitismem.“

Obřezaná svině!

Antisemitské projevy rozhodně jen tak neskončí. „Lze očekávat, že v souvislosti s pokračující pandemií koronaviru bude antisemitských incidentů přibývat a mohou nabývat mnoha podob, od rozvíjení konspiračních mýtů přes dehonestující výroky, vyhrožování až po násilí namířené vůči jednotlivcům či židovské komunitě a jejím objektům,“ konstatovala zpráva Federace židovských obcí.

Ostatně přesvědčil se o tom jeden redaktor České televize, kterému loni na podzim dorazil anonymní dopis: „… vaše zarostlá, smrdutá židácká držka Vám nedává právo urážet Český národ… Eště jednou řekneš Čechů a dostaneš přes držku, ty obřezaná svině!!!“

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.