Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Z Evropy k nám míří bilion korun, říká Ondřej Ptáček

Česko si musí dát pozor, aby peníze nepromrhalo na příliš jednoduchá řešení, míní expert PwC.

Z Evropy k nám míří bilion korun, říká Ondřej Ptáček
Ondřej Ptáček | Tomáš Novák týdeník HROT

Poradenská společnost PwC chce být do roku 2030 klimaticky neutrální. Stejný závazek, jen o 20 let později, si dala celá Evropa. Ta přitom neváhá pro dosažení cíle uvolnit členským zemím doposud nebývalé částky. Peníze je však v některých případech nutné využít poměrně kvapně. „Nejsem si přitom jistý schopností a kapacitou úřadů, pod které to bude spadat, připravit projekty takto rychle,“ míní specialista PwC na evropské fondy Ondřej Ptáček.

Ondřej Ptáček (37)
• Vystudoval evropská studia, regionální rozvoj a mezinárodní vztahy na VŠE, působí jako lektor a doktorand na Vysoké škole finanční a správní v oboru financí.
• V minulosti pracoval jako vedoucí odboru kapitálových trhů na ministerstvu průmyslu a obchodu.
• Byl předsedou představenstva ČMZRB investiční a ředitelem odboru finančních nástrojů v ČMZRB.
• Od prosince 2020 působí jako senior manažer v poradenském týmu PwC Česká republika. Zaměřuje se zejména na veřejný sektor, evropské fondy a problematiku udržitelnosti.

Velkým tématem posledních dní je rozdělení 150 miliard z modernizačního fondu. Dost emotivní debata se vede kolem toho, kdo by měl a kdo neměl peníze dostat…

Začal bych trochu zeširoka. Česká republika, Evropa a celý svět jsou před největší výzvou v dějinách lidstva. Evropská unie zcela vážně směřuje k cíli klimaticky neutrálního kontinentu v roce 2050 a vedle toho má dílčí cíle pro rok 2030, tedy snížení emisí CO2 o 40 procent oproti roku 1990, 32 procent podílu obnovitelných zdrojů a 32,5 procenta energetické účinnosti. Je na členských státech, jak těch cílů dosáhnou, motivovat je však má jednak regulace ve finančním sektoru a jednak veřejné finance, které do České republiky a dalších členských států na období 2021 až 2030 míří. Je to naprosto bezprecedentní objem peněz, tato země si sáhne na tisíc miliard korun, takovou příležitost jsme dosud neměli.

Říká se přitom, že objem peněz z EU klesá. Co do toho bilionu počítáte?

Dotacemi se zabývám 14 let a vždy se na přelomu programového období říkalo, že je to naposledy, kdy dostaneme velký balík peněz. Přitom nyní máme nejvíce peněz v historii. Jsou to veškeré strukturální fondy, fond soudržnosti, dotace v zemědělství. Pak také fond pro spravedlivou transformaci, kde jsou zařazeny i tři české uhelné regiony, modernizační fond a RRF, tedy Recovery and Resilience Facility. To je podpora na obnovení ekonomiky po covidu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit