Z Evropy k nám míří bilion korun, říká Ondřej Ptáček

Poradenská společnost PwC chce být do roku 2030 klimaticky neutrální. Stejný závazek, jen o 20 let později, si dala celá Evropa. Ta přitom neváhá pro dosažení cíle uvolnit členským zemím doposud nebývalé částky. Peníze je však v některých případech nutné využít poměrně kvapně. „Nejsem si přitom jistý schopností a kapacitou úřadů, pod které to bude spadat, připravit projekty takto rychle,“ míní specialista PwC na evropské fondy Ondřej Ptáček.

Velkým tématem posledních dní je rozdělení 150 miliard z modernizačního fondu. Dost emotivní debata se vede kolem toho, kdo by měl a kdo neměl peníze dostat…

Začal bych trochu zeširoka. Česká republika, Evropa a celý svět jsou před největší výzvou v dějinách lidstva. Evropská unie zcela vážně směřuje k cíli klimaticky neutrálního kontinentu v roce 2050 a vedle toho má dílčí cíle pro rok 2030, tedy snížení emisí CO2 o 40 procent oproti roku 1990, 32 procent podílu obnovitelných zdrojů a 32,5 procenta energetické účinnosti. Je na členských státech, jak těch cílů dosáhnou, motivovat je však má jednak regulace ve finančním sektoru a jednak veřejné finance, které do České republiky a dalších členských států na období 2021 až 2030 míří. Je to naprosto bezprecedentní objem peněz, tato země si sáhne na tisíc miliard korun, takovou příležitost jsme dosud neměli.

Říká se přitom, že objem peněz z EU klesá. Co do toho bilionu počítáte?

Dotacemi se zabývám 14 let a vždy se na přelomu programového období říkalo, že je to naposledy, kdy dostaneme velký balík peněz. Přitom nyní máme nejvíce peněz v historii. Jsou to veškeré strukturální fondy, fond soudržnosti, dotace v zemědělství. Pak také fond pro spravedlivou transformaci, kde jsou zařazeny i tři české uhelné regiony, modernizační fond a RRF, tedy Recovery and Resilience Facility. To je podpora na obnovení ekonomiky po covidu.