Po startu prvních karanténních opatření letos v březnu vzali Češi obchody útokem a mimo jiné skupovali toaletní papír. Tržby za jeden z nejzákladnějších produktů lidské potřeby rostly o desítky procent. Zdálo by se, že pro producenty papírové hygieny nastávají zlaté časy. U jediného tuzemského výrobce však už tehdy bylo zaděláno na problémy, ve kterých se firma aktuálně ocitla.

V zamotaném příběhu papírny Cerepa z Červené Řečice na Pelhřimovsku figuruje výrobce pantoflů z Olomoucka, majitel fotbalového klubu, ztracené účetnictví i firma z offshorového ráje. Věřitelé doposud stihli přihlásit pohledávky za 16 milionů korun. Budoucnost firmy je nejistá a hrozí, že se Česko stane brzy v toaletním papíru úplně nesoběstačné.

Požáry a insolvence

Ale vraťme se na začátek. Cerepa nemá štěstí dlouhodobě. Jednou insolvencí si prošla už před 12 lety. Před pěti lety dvakrát během tří měsíců vyhořela a o rok později už čelila prvním, šikanózním insolvenčním návrhům. Podle poslední zveřejněné, ovšem tři roky staré účetní závěrky tak v roce 2017 skončila ve ztrátě 3,7 milionu korun.

Letos změnila Cerepa vlastníka. Před rokem 2016 ji ovládala kyperská (skořápková) společnost, pak se vlastnictví pročistilo a jediným společníkem se stal šéf firmy Petr Skácel. Nově je majetková struktura opět neprůhledná. Firmu převzala společnost Push Media z Marshallových ostrovů. Kdo přesně za novým majitelem stojí, není zřejmé. „Nemám chuť se v tuto chvíli k tomu vyjadřovat,“ odmítl odpovědět na jakékoliv otázky související s insolvencí i s firmou předseda představenstva Tomáš Voda, který na jaře vystřídal ve funkci Skácela.

Záhy po změně vlastnické struktury přišel na Cerepu další insolvenční návrh. Společnost Viva Group z Olomoucka chtěla po papírně 620 tisíc korun za poradenské služby při provozování papírenských linek. Přitom Viva Group není zavedenou consultingovou kanceláří, ale výrobcem pantoflů pro hotely i domácnosti. „Raději ne,“ odmítla spolumajitelka firmy Hana Pratesiová možnost reagovat na dotazy týdeníku Hrot.

Viva Group svůj návrh brzy zase stáhla. To už se ale vynořil druhý velký věřitel, dodavatel čisticích a průmyslových technologií Tegamo Czech, jehož vlastníkem je rakouský rezident Tomáš Drastil. Jeho jméno není minimálně ve fotbalových kruzích úplně neznámé. Loni v létě koupil od zkrachovalého stavebního obra PSJ 40procentní podíl v druholigovém fotbalovém klubu FC Vysočina Jihlava, a klub tak na poslední chvíli zachránil.

Tegamo Czech vyčíslilo své nesplacené pohledávky za Cerepou na 5,35 milionu korun. Jednak má jít o dluh za práce spojené s konáním valné hromady Svazu průmyslu a dopravy, která se v roce 2017 konala právě v Červené Řečici. Vedle toho převzala Drastilova firma i pohledávku za italskou společností Diapason.

„Společnost Tegamo Czech měla historicky zájem spolupracovat se společností Cerepa, měla zájem podílet se na rozvoji výroby a opakovaně společnosti Cerepa finančně vypomáhala,“ vzkázal Drastil týdeníku Hrot z USA, kde už více než na půl roku uvízl kvůli cestovním omezením spojeným s čínskou chřipkou.

Pohledávka v účetnictví chybí

Ještě loni se Tegamo s bývalým vlastníkem u notáře dohodlo na uznání obou závazků a splátkovém kalendáři. Cerepa však nezaplatila ani jednu splátku. A to je nejzajímavější moment celého sporu.

Nový šéf firmy Tomáš Voda ve vyjádření pro soud označuje za „pozoruhodné“, že uznáním pohledávky umožnil bývalý vlastník firmy získat společnosti Tegamo „kvalitativně nesrovnatelnou pohledávku“, tedy výrazně relevantnější, než kdyby k uznání dluhu ze strany Skácela nedošlo.

Uznání dluhu významně zjednodušuje postavení Tegama v insolvenčním řízení – nemusí pohledávku dokládat smlouvou ani dalšími doklady. Pokud má Cerepa o právoplatnosti pohledávky pochybnosti, bude je muset sama prokázat; důkazní břemeno se přesouvá na papírnu. Jak však uvádí Voda, ze strany Skácela nedošlo k předání žádné dokumentace a účetnictví a v dostupných dokumentech papírna neeviduje vůči Tegamu žádný závazek. Petr Skácel na dotazy týdeníku Hrot do uzávěrky neodpověděl.

Drastil naopak označuje smírné řešení pro Cerepu za výhodné – firma podle něj ušetřila náklady na případný soudní spor.

Miliardy v toaleťáku

Vše tedy nasvědčuje tomu, že se o Cerepu svede ještě hodně ostrá právní bitva. V jakém stavu z ní papírna vyjde, není v tuto chvíli jasné. Pokud by však výroba v Červené Řečici skončila, byla by to tvrdá rána pro soběstačnost České republiky v zásobování toaletním papírem.

Podle statistik Asociace českého papírenského průmyslu, pravidelně publikovaných v časopise Papír a celulóza, se loni v Česku spotřebovalo 34,2 tisíce tun takzvaného tissue papíru. V Česku se ho vyrobilo 7900 tun, což jde prakticky výhradně za Cerepou. Jiný výrobce zde (zatím) není.

V byznysu s toaletním papírem se točí nemalé peníze. Češi za něj v maloobchodě utratili podle společnosti Nielsen za posledních dvanáct měsíců 3,7 miliardy korun, meziročně o sedm procent více. Dalším velkým zákazníkem je segment hotelů a restaurací. Na ten sice významně dopadla pandemie covidu-19, o to více však stoupla spotřeba v domácnostech.

Celý trh je poměrně nepřehledný a roztříštěný a bez ohledu na problémy jediného tuzemského výrobce se na něm dějí zajímavé věci. Působí zde jednak dovozci koncových produktů, jako švédský Essity se značkou Zewa či finský Metsä Tissue s Tento. Vedle toho na trhu fungují i takzvaní konvertoři. Ti nevyrábějí papír přímo, do Česka dovážejí takzvané mateřské role a ty zde přepracovávají na koncové produkty. Mezi nimi dominuje se zhruba pětinovým podílem na trhu koncových výrobků Moracell s výrobou v Žabčicích na Brněnsku.

I Moracell změnil nedávno vlastníka. Na jaře od italských investorů převzala firmu polská skupina Velvet Care, ve které drží majoritu britsko-polský private equity fond Abris Capital Partners. Ten byl doposud v Česku aktivní v úplně jiném odvětví. Jde o vlastníka sítě prodejen ojetých vozů AAA Auto.

Zakonzervovaná papírna

Změnou vlastnické struktury nedávno prošel i další konvertor, společnost Rollpap s výrobou v Kladně a Doksech u Kladna. Na rozdíl od Moracellu však firma byla a stále je v českých rukou. Loni ji převzali dovozce mateřských rolí Bohuslav Sekyra, mistr světa v praktické střelbě Zdeněk Heneš a Alexandr Křížek. Ten se většinu své kariéry pohyboval v reklamním byznysu, podle jeho slov ho však zlákala výroba. Noví majitelé dávají naději, že by se „toaleťák“ mohl navzdory problémům Cerepy v Česku vyrábět i v budoucnu.

Už bývalí vlastníci Rollpapu přišli s ambiciózním projektem úplně nové papírny v blízkosti Labe, energeticky napojené na elektrárnu Opatovice. Právě voda, teplo a elektřina patří při výrobě hygienického papíru mezi největší nákladové položky a odběr přímo od zdroje by výrobu značně zefektivnil.

Počátkem loňského roku začala nová papírna v těsné blízkosti elektrárny skutečně vznikat, projekt se však zadrhl na nevyřešeném financování a náklady výstavby celou společnost začaly neúměrně tížit. Noví vlastníci proto kostru rozestavěné haly počátkem roku zakonzervovali a soustředili se na stabilizaci samotné firmy.

To se jim, zdá se, daří. Zatímco loni i předloni skončil Rollpap v celkové ztrátě, v minulém roce výrobce dosáhl při obratu 139 milionů korun alespoň provozního zisku ve výši 1,8 milionu. Za první pololetí letošního roku už byla firma při obratu ve výši 73 milionů i v celkovém zisku 1,3 milionu korun.

Dalším cílem nových investorů je pohnout s rozestavěnou papírnou. „Aktuálně řešíme otázku financování,“ říká Křížek s tím, že podle odhadů se celkové náklady na výstavbu nakonec vyšplhají na 25 milionů eur, tedy zhruba 660 milionů korun. Původně se počítalo jen asi s 360 miliony. Křížek je nicméně optimistický. Pokud vše půjde dobře, mohl by se podle něj u Opatovic začít papír vyrábět už v příštím roce.