Jsme specialistou na řešení sporů v oblasti prodeje finančních produktů. Klíčovými pojmy jsou odborná péče a hájení klientů. To tvrdí na svých webových stránkách společnost SOSConsulting. Jednou ze specialit firmy je zastupování klientů ve sporu s pojišťovnami. Ve zkratce pomoc vypadá následovně: Firma zpracuje audit pojistné smlouvy. Když ji vyhodnotí jako nevýhodnou, klient ji na základě doporučení vypoví. Kvůli tomu, že nedodrží časový rámec smlouvy, však získá zpět o pár desítek tisíc korun méně, než ústavu poslal. V ten okamžik nastupuje SOSConsulting, „ztracené“ peníze vymáhá zpět, někdy prostřednictvím finančního arbitra, jindy u soudu. V několika případech již uspěl. Za svoji výpomoc si účtuje 30 procent z vymožené částky.

Až sem je vše jasné. Jenže je tu jeden malý problém. Dle zjištění týdeníku Hrot tyto finance v některých případech jaksi zapomíná po odečtení sjednané provize svým klientům zaslat na účet. Finance si ponechá a klientům nezbývá nic jiného než je vymáhat u soudu. Týdeník Hrot má k dispozici několik rozsudků, které to potvrzují.

I s příslušenstvím

Tak třeba rozsudek z konce loňského února, kdy soud rozhodl o tom, že SOSConsulting má klientovi zaplatit 30 576 korun plus smluvní úrok 0,05 procenta za každý den prodlení. Úroky nabíhají od 2. ledna roku 2017. Firma vymohla od České pojišťovny částku 48 tisíc korun. „Konkrétně si měl žalovaný započítat odměnu ve výši 30 procent z vymožené částky a daň z přidané hodnoty v celkové souhrnné výši 17 424 korun a zbývající částku ve výši 30 576 poukázat na bankovní účet žalobce,“ uvádí se v rozsudku. Jenže nic takového se nestalo. „Žalovaný si však veškeré plnění získané od společnosti Česká pojišťovna ponechal a žalobce o tom neinformoval ani nevystavil fakturu na svoji odměnu,“ uvádí se dále v rozsudku. Ten také popisuje, jak se poškozený klient marně snažil vysouzené peníze dostat z SOSConsultingu.

O dalším podobném případu hovořil týdeník Hrot s postiženým klientem. Ten předčasně vypověděl investiční životní pojistku, pojišťovna si ale nechala 58 tisíc korun. „Po čase nás oslovil zástupce SOSConsultingu, že za 30 procent částku vymůže, souhlasili jsme a podepsali standardní smlouvu,“ tvrdí jeden z klientů. Ten si přál zůstat v anonymitě, redakce však jeho jméno zná. „Rok a půl se nic nedělo, tak jsme volali do pojišťovny, kde nám řekli, že peníze poslali na účet, ze kterého si již někdo finance vybral a následně konto zrušil,“ pokračoval klient. Pak již následovala soudní pře s SOSConsultingem. „Jeho zástupce nám před začátkem soudu volal, ať tam nechodíme, že je to zbytečné,“ pokračuje v popisování příběhu klient. Ten nakonec k soudu i s právním zástupcem dorazil, na rozdíl od zástupce žalované firmy. Klient při vyhrál.

Jak vznikají spory s pojišťovnami

Nejčastěji se spory točí kolem nespokojenosti klienta s výší odkupného, tedy okamžiku, kdy klient předčasně ukončí smlouvu investičního životního pojištění s pojišťovnou a zpět dostane méně peněz, než kolik do ní vložil. Pojišťovny takový postup zdůvodňují zvýšenou tzv. nákladovostí smlouvy v prvních letech její existence. „Smlouva investičního životního pojištění je koncipována jako dlouholetý finanční produkt, čemuž odpovídá i rozložení nákladů. Předčasné ukončení takové smlouvy se tak skutečně finančně nevyplatí, na což pojišťovny dlouhodobě upozorňují,“ vysvětluje ČAP. A v reakci na otázky zaslané týdeníkem Hrot dodává: „Pod tlakem žalobních iniciativ, které označují smlouvu za nevýhodnou, však klient smlouvu předčasně ukončí a nespokojen s výší odkupného se v zastoupení žalobních iniciativ obrací na finančního arbitra s žádostí o doplacení odkupného alespoň do výše vložených prostředků.“

Zajímavé je, že několik rozsudků s klienty společnost prohrála právě proto, že nikdo z jejích zástupců k přelíčení nedorazil. Podobně to dopadlo i s žalobou SOSConsultingu na ministerstvo financí, od kterého společnost požadovala finanční odškodné a omluvu. Soud se nakonec nekonal. SOSConsulting totiž jaksi opomněl uhradit soudní poplatky.

Týdeník Hrot se snažil sehnat k výše uvedenému reakci SOSConsultingu, ale marně. Na internetu dohledatelné telefonní číslo již delší čas nefunguje. Na webu SOSConsultingu není pro změnu uvedeno žádné, jen kontaktní formulář, který máte vyplnit a odeslat s tím, že se vám z firmy někdo ozve. Týdeník dotyčný formulář vyplnil a odeslal, na reakci ale čekal do uzávěrky tohoto vydání marně.

Nuda skončila

Spory o platnost a údajnou nevýhodnost investičního kapitálového pojištění se táhnou již několik let. Přitom se v poslední době zdálo, že největší vlna sporů skončila. V roce 2015 finanční arbitr řešil 639 sporů, o rok později již dokonce 1132, od té doby ale jejich počty klesají. Třeba v roce 2019 to již bylo jen 246 návrhů na zahájení řízení. Čísla z loňska ještě nejsou k dispozici.

Jenže vývoj v posledních týdnech naznačuje, že pokles počtu sporů byl patrně jen dočasný a pojišťovny v následujících měsících čeká nová vlna.

Dle zdrojů týdeníku Hrot odstartoval nový atak místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Ten totiž poslal guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi dopis, ve kterém jej žádá o to, aby jeho instituce více chránila spotřebitele, zejména při jejich informování o možné neplatnosti smluv z investičního životního pojištění. Zmíněný dopis má týdeník Hrot k dispozici. „O této problematice se ví již několik let a nic nenaznačuje, že by situace byla tak dramatická. Z reakce pana senátora mám spíš dojem, že tak činí ve spolupráci s několika skupinami, které se navenek hájí ochranou klientů, v první řadě jim jde ale spíš o nastartování vlastního byznysu, kterému se zatím nedaří tak, jak by si představovaly,“ tvrdí zdroj z ČNB. Reagoval tak na Oberfalzerovo varování, že je nejvyšší čas připustit, že možná miliony klientů pojišťoven čelí tomu, že jejich smlouvy životního pojištění jsou neplatné. „Potenciálně ohrožené jsou řádově desítky miliard korun spotřebitelů a jde o závažnější problém, než byly známé mediální kauzy jako kampeličky či H-System,“ dodává místopředseda Senátu.

Z oficiálního vyjádření ČNB vyplývá, že pravomoc ochrany spotřebitelů přísluší výhradně soudům, případně finančnímu arbitrovi. Soudy dle centrální banky rozhodují na základě konkrétních okolností jednotlivého případu. „Soudní závěr o neplatnosti pojistné smlouvy životního pojištění nelze bez dalšího vztahovat na další případy,“ vysvětluje ČNB.

Podle pojišťoven v právním státě musí rozhodovat o platnosti smluv a jejich ujednání soudy, a ne ČNB. Jakákoli plošná neplatnost navíc podle nich není v zájmu klientů, kteří by v takovém případě museli vracet pojistná plnění a daňové bonusy, ale také by přišli o pojistnou ochranu. Česká asociace pojišťoven upozornila, že některé pojišťovny čelí cílenému útoku organizovaných skupin, které aktivně oslovují klienty s nabídkou zneplatnění již sjednaných pojistných smluv na investiční životní pojištění. Podle ČAP jde o ryze komerční aktivitu skupiny advokátů. Zatím nelze přesně říci, kdo ve sporech vyhrává, zda klienti, nebo pojišťovny. Navíc v některých případech označují soudy nároky klientů za promlčené a místo desítek tisíc jim po mnohaletých tahanicích sdělí, že mají nárok na tisíc korun.

Chvojka a spol.

A kdo že je to v boji za zájmy klientů nejaktivnější? Již zmíněná společnost SOSConsulting, které ale výsledky soudních sporů na věrohodnosti moc nepřidají. Další velice aktivní skupinou je spolek Podvedení klienti. Ten zastupuje píárista Jiří Chvojka, který se v minulosti proslavil mimo jiné projekty, jako byla kauza volebních plakátů ČSSD nebo Internet do škol. Do akce je dle informací týdeníku Hrot zapojena rovněž Asociace občanských poraden, která klienty pojišťoven aktivně vyzývá k hromadnému postupu.

Akce proti pojišťovnám nápadně připomíná nepříliš úspěšný projekt Bankovní poplatky zpět. Ten před lety založil poslanec Patrik Nacher, který se angažuje i v oblasti investičního životního pojištění. Již zhruba dva roky prosazuje změnu zákona, která by znemožnila mimo jiné daňový odpočet investičního životního pojištění.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.