Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Voda ve vesmíru: vědci objevili na dvou planetkách molekuly vody

Existenci vody na planetkách (asteroidech) ještě nedávno nikdo nepředpokládal. Objev může objasnit, jak se kdysi na Zemi ocitla voda. Pomoci může i při hledání existence života mimo Sluneční soustavu.

Voda ve vesmíru: vědci objevili na dvou planetkách molekuly vody
Stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii (SOFIA) objevila vůbec poprvé vodu na planetce | foto NASA/Carla Thomas/Southwest Research Institute

Vědci našli na dvou planetkách molekuly vody. Jedná se o dosud první takový objev. Díky rozložení vody je možné zjistit, jak byla voda kdysi dopravena na Zem.

Vědci pracující pro americký Southwest Research Institute (SwRI) objevili vůbec poprvé na povrchu planetky stopy vody. Při tomto objevu jim pomohla data z odstavené Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA), což je společný projekt americké NASA a německé vesmírné agentury DLR.

Odborníci využili přístroj zvaný FORCAST k pozorování čtyř planetek (menší vesmírná tělesa, kterým se dříve říkalo asteroidy) bohatých na křemičitany. Jejich cílem bylo izolovat infračervené spektrální stopy, které by naznačovaly přítomnost molekulární vody. Podařilo se jim to v případě dvou z nich – na planetkách Iris a Massalia.

„Planetky jsou zbytky procesu, při němž se formovaly planety, takže jejich složení se liší podle toho, ve které části sluneční mlhoviny se vytvořily,“ řekla v odborném časopise The Planetary Science Journal hlavní autorka článku Anicia Arredondo ze SwRI. „Zvlášť zajímavá je existence vody na planetkách, protože to může objasnit, jak se dostala na Zemi.“

Planetky bez vody, známé jako suché, vznikaly blíže ke Slunci, zatímco ledové materiály se shlukovaly ve vzdálenějších oblastech. Znalost místa, kde planetky vznikly a z čeho jsou složené, nám pomáhá odhalit distribuci materiálu ve vznikající Sluneční soustavě a pochopit, jak se planetky od svého vzniku vyvíjely.

Jde navíc o znalost, kterou lze využít při studiu vesmíru: pokud budeme vědět, kde všude můžeme v naší Sluneční soustavě hledat vodu, lze to samé využít i v případě jiných planetárních systémů. A to je důležité, protože nám tyto poznatky mohou naznačit, kde by ve vesmíru mohl existovat mimozemský život.

„Náš výzkum jsme založili na úspěchu týmu, který objevil molekulární vodu na straně Měsíce přivrácené ke Slunci,“ říká Arredondo. Rozhodli se proto hledat i na jiných tělesech Sluneční soustavy. „Na planetkách Iris a Massalia jsme zjistili známky, který jednoznačně připisujeme molekulární vodě,“ pokračuje Arredondo.

Průzkum dvou dalších planetek Parthenope a Melpomené molekuly vody neodhalil. Neznamená to však, že tam nejsou.

Použité vybavení nebylo totiž dostatečně citlivé a data znehodnotil šum. Tým proto „přesedlal“ na zatím nejdokonalejší (americko-evropsko-kanadský) vesmírný dalekohled Jamese Webba, který má přesnější optiku a vyšší poměr signálu k šumu. Další objevy tak budou zřejmě brzy následovat.