Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vlivný panel amerických planetologů doporučil NASA, aby v příští dekádě vyslala sondu k sedmé planetě Sluneční soustavy – k ledovému obru Uranu.
Obří ledová planeta Uran by mohla být dalším cílem, na který se zaměří americká kosmická agentura NASA. Plyne to ze zprávy panelu amerických planetologů, v níž jsou detailně popsány prioritní vesmírné mise, které by měla NASA podniknout v letech 2023 až 2032. Předběžnou podobu zprávy (o navrhovaných misích se píše v kapitole 22) publikovala na svých stránkách americká Národní akademie věd, techniky a medicíny. Podle článku věhlasného vědeckého časopisu Nature přitom platí, že v minulosti se NASA doporučeními zmíněného panelu takřka vždy řídila.
Poslední návštěvník Uranu, americká sonda Voyager 2, prolétla kolem sedmé planety Sluneční soustavy roku 1986. Přiblížila se tehdy k Uranu zhruba na osmdesát tisíc kilometrů, studovala jeho prstence a objevila dosud neznámých deset měsíců planety.
Nová mise k dlouho opomíjenému Uranu by podle zmíněné zprávy měla být zahájena v roce 2031 a nosnou raketou by mohla být Falcon Heavy společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Logicky by nešlo o nijak levnou záležitost a celková cena by se mohla vyšplhat až na 4,2 miliardy dolarů.
Úkolů by mise měla mít hned několik – během několikaletého pozorování prozkoumat atmosféru Uranu a mechanismus, který uvádí do pohybu silné větry vanoucí jeho atmosférou složenou převážně z vodíku a helia, zabývat se jeho atypickým magnetickým polem či pomoci astronomům odhalit důvod neobvyklého sklonu rotační osy Uranu (na rozdíl od jiných planet leží prakticky v rovině, ve které Uran obíhá okolo Slunce, takže póly má tam, kde Země rovník) a samozřejmě se zaměřit na 27 dosud známých měsíců planety.
Díky tomu by vědci mohli zjistit další podrobnosti o formování Sluneční soustavy, ale pomohlo by to také studiu exoplanet (planet obíhajících cizí hvězdy). Těch je dnes známo okolo pěti tisíc a většina z nich je velká přibližně jako Uran.
Let k Uranu má sice podle zprávy nejvyšší prioritu, ale zdaleka nejde o jediné vydané doporučení. NASA by se podle názoru amerických planetologů měla rovněž zaměřit na Saturnův měsíc Enceladus, který má sice v průměru jen 500 kilometrů, ale pod jeho zmrzlým povrchem se pravděpodobně nachází tekutá voda. Sonda by proto měla dosednout na jeho povrch a zaměřit se na hledání známek života. Panel rovněž vůbec poprvé výslovně doporučil, aby se NASA zaměřila na vyhledávání asteroidů, které by mohly ohrozit Zemi.
Nové plány samozřejmě neznamenají zavržení těch starých, a tak je nadále prioritou „návrat“ Američanů na Měsíc, který je plánovaný už na rok 2025, a následná pilotovaná mise k Marsu. Dodejme, že podle březnového návrhu Bidenovy administrativy by měl rozpočet NASA činit v roce 2023 celkem 26 miliard dolarů, což je oproti letošnímu roku nárůst o 1,2 miliardy.
