Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Čína představila ambiciózní plány vesmírného průzkumu. Spojené státy naopak brzdí.
Čína bere své vesmírné ambice nesmírně vážně, což dokazují už její úspěchy z předchozích let. V roce 2019 podnikla let na odvrácenou stranu Měsíce, odkud téhož roku v prosinci přivezla vzorky. O rok později dokončila vlastní navigační systém BeiDou, který má konkurovat americké GPS. V loňském roce začala budovat vlastní vesmírnou stanici a zároveň poslala vesmírnou loď bez posádky na Mars. Stala se tak druhou zemí, která na rudé planetě přistála. Po Spojených státech.
A právě soupeření s USA žene Čínu dopředu, svého rivala by v nejbližších letech chtěla překonat. Státní rada Čínské lidové republiky minulý týden vydala tzv. bílou knihu, v níž jednak vyjmenovává předchozí úspěchy, zároveň však představuje plány do příští pětiletky.
Čína se chce do roku 2025 zaměřit na vylepšení stávajících raket a podrobnější výzkum jejich opětovného použití a zároveň na vývoj nových satelitů, které by měly být využity pro novou generaci BeiDou. Kromě toho chystá vlastní teleskop Xuntian a vylepšení umělé inteligence pro své vesmírné lodě. Vývoj pokročilých satelitních technologií by podle státní rady mohl přinést i ekonomické benefity, ať už v podobě vesmírné turistiky, či ve vývoji biomedicíny.
Dlouhodobější plány jsou však ještě zajímavější. Již brzy by měla Čína vyslat vlastní vesmírnou loď s posádkou na Měsíc, kde chce ve spolupráci s ostatními zeměmi vybudovat výzkumnou stanici. Všechny tyto plány jsou převážně o dohánění USA, Čína chce však svého největšího rivala brzy i předehnat. Na Mars chce nejprve poslat raketu pro odběr vzorků, už v roce 2033 má ale v plánu na rudou planetu vyslat vlastní kosmonauty, kteří by tam měli vybudovat základnu. Zároveň ale míří ještě dál, v příštích letech by chtěla položit základy pro budoucí prozkoumání Jupiteru.
Politická rivalita mezi Čínou a USA se prolíná i do vesmírného soupeření. Čína vyvolala rozruch v loňském roce, když odmítla americkou vesmírnou agenturou navržená pravidla Artemis Accords, která nastavují pravidla zodpovědného a spravedlivého vesmírného průzkumu. Ostatní země, například Velká Británie či Austrálie, se pod ně podepsaly.
Zatímco čínští představitelé prezentují velmi ambiciózní plány, Spojené státy se drží spíše při zemi a upouštějí od velkých slov exprezidenta Donalda Trumpa, který po svém nástupu do funkce v roce 2017 sliboval několik nových projektů. Například mise Artemis, která má ve třech krocích vyústit v další cestu Američanů na Měsíc, se oproti původním předpokladům zpozdí nejméně o rok, a ke třetí fázi by tak mělo dojít nejdříve v roce 2025. Jedním z důvodů je sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a společností Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu, tím dalším nedostatek finančních prostředků na vývoj přistávacího modulu ze strany Kongresu.
