Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Hybridní „hovězí rýže“ je výživná a prý i chutná. Rýže obohacená svalovými buňkami má prý bohatou chuť s tóny hovězího masa a mandlí. Rýže s přidaným hovězím tukem prý voní po smetaně, másle a kokosovém oleji.
Korejští vědci vytvořili hybridní rýži, do které vmíchali svalové a tukové buňky z krav. Spojení rýže a hovězího obsahuje více bílkovin a tuků než běžná rýže. Produkce tohoto nového druhu rýže by měla být levnější a ekologičtější než klasická kombinace rýže a hovězího masa.
Potravinářský průmysl je obrovským zdrojem skleníkových plynů a produkce masa má na tom největší podíl. Mnoho vědců a firem proto zkoumá udržitelné alternativy k tradičně obstarávanému masu – například laboratorně pěstované maso, jedlý hmyz či různé vegetariánské a veganské náhražky.
Jednou z variant je vytvoření hybridní potraviny, která by obsahovala kombinaci rostlinných a živočišných složek. Již dříve někteří vědci na tomto poli experimentovali, když třeba použili rostlinnou bílkovinu jako základ k pěstování buněčného masa.
A touto cestou se vydal i tým korejských vědců. Spojení rýže s masem může být podle nich velmi přínosné, jelikož rýže přirozeně obsahuje směs makroživin (sacharidy, bílkoviny a tuky) i mikroživin (vitamíny, minerály). Není také běžným zdrojem alergií, jako třeba sója a jiné potraviny, které maso obvykle nahrazují.
K vytvoření nové hybridní potraviny použili vědci techniku „osévání“ rýžových zrn svalovými a tukovými buňkami krav. Cílem bylo vytvořit buď bílkovinami, či tukem obohacenou rýži. Upravená zrna následně vložili do živného substrátu a zhruba deset dní sledovali, jak hovězí buňky „zahnízděné“ v rýži dozrávají.
Brzy jim však došlo, že samotná rýže není pro uchycení cizích buněk tím nejlepším prostředím. Vědci proto potřeli zrna rybí želatinou a přidali potravinářskou přísadu nazývanou mikrobiální transglutamináza. Na rýži se pak díky vyšší lepivosti dokázaly hovězí buňky lépe přichytit.
Pak už vše dozrávalo a rostlo, jak mělo. Výsledný hybridní výtvor nazvali vědci „microbeef“.
Tato nová rýže obohacená o hovězí buňky obsahuje přibližně o osm procent více bílkovin a o sedm procent více tuku než obyčejná vařená rýže. Kromě toho má bílkovinami obohacená rýže údajně bohatou chuť s tóny hovězího masa a mandlí. Rýže s přidanými tuky pak prý voní po smetaně, másle a kokosovém oleji.
„Výsledky této studie poskytují proveditelné nápady pro vytváření různých typů budoucích hybridních potravin,“ napsali autoři v článku, který byl publikován v odborném časopise Matter.
Hybridní rýže je zatím pouze mírně výživnější než ta klasická. Vědci ji však chtějí zdokonalit a pracují na rýži, která by více připomínala hovězí maso. Vylepšit chtějí i rýži obohacenou o hovězí tuk. Všechny ingredience použité k vytvoření hybridní rýže jsou jedlé, což znamená, že by neměly představovat žádné riziko pro zdraví.
Dle týmu by nová potravina měla prospět lidem po celém světě, a dokonce mimo něj. „V budoucnosti by tento samo-výrobní systém obilných hybridních potravin mohl zajistit dostatek potravin v rozvojových zemích, během válek či ve vesmíru,“ tvrdí.
