Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Hnojiva jsou novým plynem, varují experti. Rusové zdvojnásobili vývoz močoviny do EU – po invazi na Ukrajinu.
Evropa zaspala a stává se závislou na ruských hnojivech, stejně jako tomu bylo v případě plynu, říká jeden z největších světových výrobců rostlinných živin. Dusíkatá hnojiva, klíčová pro růst rostlin, se vyrábějí ze zemního plynu a Rusko ho do Evropy vyváží více, čímž si vynahrazuje část ušlých zisků z prodeje plynu, jejž Unie zakázala. Pro list Financial Times to uvedl Svein Tore Holsether, výkonný ředitel norské společnosti Yara International, jednoho z největších světových výrobců minerálních hnojiv na bázi dusíku.
„Hnojiva jsou novým plynem,“ řekl pro FT Holsether. „Je paradoxní, že cílem je snížit závislost Evropy na Rusku, ale pak jakoby náměsíčně předáváme Rusku dovoz kritických potravin a hnojiv.“
Podle údajů Eurostatu dovezla EU v roce 2023 do června z Ruska dvakrát více močoviny, běžného hnojiva, než o rok dříve. Dovoz z Ruska pro současnou sezónu, tedy rok do letošního června, je nižší, ale stále historicky vysoký; představuje třetinu celkového evropského dovozu močoviny.
Cena živin pro plodiny prudce vzrostla po celkové invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Je to nepřímý důsledek sankcí, jež Západ na Rusko uvalil. Sankce omezily dostupnost zemního plynu, který je hlavní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv, jako je čpavek a močovina.
Evropské zemědělce to nepříjemně zasáhlo finančně. Farmáři v chudších zemích, zejména v Africe, však přestali hnojiva používat úplně, což omezilo jejich výnosy. To mělo dvojí negativní efekt: jednak to prohloubilo globální potravinovou krizi a jednak to dále přispělo k rozevírání nůžek mezi bohatým světovým „Severem“ a chudým „Jihem“.
Od té doby se ceny hnojiv snížily, protože klesly i ceny zemního plynu, ale evropští výrobci hnojiv se stále potýkají s problémy. Jedním z důvodů je fakt, že čím dál větší podíl v tomto segmentu trhu ovládají Rusové, uvedl Holsether. Ruští výrobci hnojiv těží z nižších nákladů na energii, uvedl šéf Yara International. Kromě toho je omezuje méně ekologických pravidel; nevadí jim tedy, že produkují více emisí skleníkových plynů.
Rusko je jedním z největších světových výrobců a vývozců hnojiv obsahujících dusík. To platí i pro potaš a fosfáty, které se těží a nemohou nahradit hnojiva na bázi dusíku. Západní sankce vyčleňují výjimky pro ruský vývoz potravin a hnojiv. Moskva si však stěžuje, že obchodování je ztíženo kvůli obavám odběratelů a jejich bank a pojišťoven.
Tyto firmy se obávají postihu v případě, že se na ruské straně budou na obchodu podílet sankcionované osoby nebo firmy. Ve skutečnosti si Moskva může gratulovat, že našla dostatek firem s vedením natolik bezcharakterním, že mu obchod se zločinným režimem nevadí; příjmy jejích vývozců hnojiv se kvůli tomu v roce 2022 zvýšily o 70 procent.
Rusko by mohlo využít své rostoucí dominance na trhu s hnojivy k politickému tlaku, stejně jako to činí v případě dodávek energie, uvedl Holsether. „Když vyrábíte produkt, který je tak důležitý pro produkci potravin, je to mocný nástroj,“ řekl. „A opět si myslím, že by bylo naivní se domnívat, že to v určité fázi nebude využito k politickým účelům,“ doplnil.
„Když se ceny hnojiv skutečně zvýšily, viděli jsme, že Evropa má vyšší platební schopnost než globální Jih. Takže pokud to Rusové znovu použijí jako páku, opět to budou ti nejchudší, kteří na to doplatí nejvíce.“
