Putin neustále říká: „Kosovo, Kosovo, Kosovo!“ Tato věta albánského premiéra Ediho Ramy vystihuje podstatu celé geopoliticky napjaté situace na Balkáně a na území bývalé Jugoslávie. Kreml po útoku na Ukrajinu nemá ve světě mnoho spojenců, ale Srbsko patří mezi pár států, kde Rusy stále milují.
Z velké míry to je dáno nedávnou historií, kdy Západ v čele se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí bombardoval v roce 1999 Bělehrad. Z takzvaných humanitárních důvodů, aby zabránil dalším masakrům srbských jednotek na kosovských Albáncích.
Od té doby se příkop mezi Srby a Západem příliš nezmenšil, naopak uznání nezávislého Kosova z roku 2008 leží většině srbské populace v žaludku, protože jej považuje za své historické území, na kterém se srbská národnost a stát formovaly v bitvě na Kosově poli v roce 1389.
Nyní dlouholetý albánský premiér Edi Rama varuje před tím, že Putin cíleně rétoricky podporuje srbské nároky v Kosovu, ale i v Bosně a Hercegovině, aby narušil křehké mírové podmínky na Balkáně a destabilizoval celý region.
Basketbalista a umělec proti korupci
Bývalý basketbalista (měří 201 centimetrů), malíř a spisovatel vládne v Albánii už od roku 2013 jako předseda místních socialistů. Stal se novou tváří, která bojuje proti korupci v zemi. Už jako starosta Tirany vystupoval proti zkorumpovanému soudnictví. Nyní je naopak obviňován z toho, že spolupracuje s albánskou mafií.
Válka na Ukrajině v zemi otevírá staré rány mocenského soupeření mezi Ruskem a Srbskem na jedné straně, Západem a zbytkem Balkánu na druhé. Albánci mají strach, že Kreml podpoří srbské nároky na Kosovo i v rámci Bosny a Hercegoviny. Ze Srbska by se mohla stát „druhá Ukrajina“ a dát impulz ke vzniku další války v Evropě, napsal německý týdeník Der Spiegel.
Bělehrad sice usiluje o vstup do Evropské unie, zároveň ale odmítá uvalit na Kreml sankce. Od začátku války se do Srbska přestěhovalo okolo padesáti tisíc Rusů a registrovalo tisíc firem, většinou z ruského IT sektoru. Bělehrad také stále dostává z Ruska zemní plyn. Na oplátku Rusko požaduje loajalitu k Putinovu režimu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opakuje, že nikdo nemůže zničit vztahy mezi Moskvou a Bělehradem.
Albánie chce základny NATO
Z Albánie se v regionu stává klíčový hráč pro Západ, i když má jen necelé tři miliony obyvatel. Už od roku 2009 je členským státem NATO, rovněž usiluje o vstup do EU a o to, být protiváhou Srbska. V jižní Albánii vzniká ze starého letiště nová letecká základna NATO. Albánský kabinet odsouhlasil i vybudování námořní základny pro alianční plavidla u přístavu Drač.
Premiér Rama zdůraznil, že samotní Albánci Putinův režim nepodporují. Válku na Ukrajině a nároky Srbska na Kosovo schvaluje méně než jedno procento obyvatel. Naopak až čtyři pětiny Srbů podporují Putinovu expanzivní politiku na Ukrajině, postěžoval si albánský politik. Více než polovina obyvatel Srbska navíc z rozpoutání války na východě Evropy viní Severoatlantickou alianci.
Navíc velmi proruští jsou i obyvatelé Republiky srbské, enklávy v Bosně a Hercegovině, která se také v posledních měsících stále více hlásí o svá práva. Rozpory rostou rovněž mezi Černohorci a Srby, kteří k sobě měli tradičně blízko. Černá Hora je členem NATO od roku 2017.
Nezávislé Kosovo, jež vzniklo v roce 2008, oficiálně podpořila zhruba stovka zemí. Neuznává jej ale kromě Srbska ani Rusko, Čína a některé členské země EU, jako je Španělsko a Řecko. Putin zapojení Severoatlantické aliance do války o Kosovo, které nemělo souhlas Rady bezpečnosti OSN kvůli vetu Ruska a Číny, používá jako paralelu k vytvoření separatistických republik v Doněcku a Luhansku i pro anexi Krymu.
„Slyšeli jste, jak často Putin ve svých projevech zmiňuje Kosovo? Znovu a znovu říká: Kosovo, Kosovo, Kosovo,“ zdůraznil Rama. Ruský diktátor podle něj dělá vše pro to, aby na území bývalé Jugoslávie opět vypukla válka. To by samozřejmě znamenalo, že by se pozornost i podpora Západu vůči Ukrajině oslabily.
