Maďarský premiér Viktor Orbán býval před rokem 1989 disidentem a aktivně bojoval proti komunistickému režimu. Několik dekád ve vysoké politice však muže, který v roce 1988 požadoval, aby Maďarsko opustila sovětská vojska, dokonale změnilo.
Kreml si Orbána „vykrmil“ coby spolehlivého Putinova sluhu, který uvnitř Evropské unie hraje podle ruských not. A také v domácí politice se inspiruje kremelským vzorem.
Stále více přitvrzuje vůči opozičním politikům, občanskému sektoru nebo novinářům, kteří upozorňují na jeho téměř mafiánské praktiky v maďarském hospodářství. Firmy napojené na jeho rodinu a přátele si fakticky dělají, co se jim zlíbí. Z domácího trhu například vytlačují zahraniční konkurenci. K tomu je třeba přičíst korupci a zneužívání evropských dotací.
Nově Orbán, který už pětkrát vyhrál maďarské parlamentní volby, zavedl Úřad pro ochranu suverenity, aby zabránil financování politických kampaní kapitálem ze zahraničí. Působnost úřadu je ale velmi vágně definována, takže může cílit na činnost prakticky kohokoliv v maďarské společnosti, varovaly Financial Times.
Uznávaný britský deník dodal, že tento postup kopíruje ranou fázi represí v putinovském Rusku. EU už dříve varovala, že zákon na ochranu národní suverenity navíc porušuje unijní legislativu, protože nerespektuje demokratické hodnoty. Orbán chce přerušit hlavně finanční toky ze Spojených států, kde žije početná maďarská menšina a podporuje různé (často opozičně smýšlející) nadace a neziskové organizace ve starém domově.
Márta Pardaviová z Maďarského Helsinského výboru, který se zaměřuje na ochranu lidských práv, tvrdí, že nový úřad má cíleně zastrašovat kritiky Orbána a jeho strany Fidesz. „Propagandistické poselství spočívá v tom, že pokud použijete zahraniční finanční prostředky, úřady si vás prověří,“ vysvětlila, proč se kritici Orbána obávají represí a šikany ze strany maďarských úřadů.
Úřad navíc může využívat informace tajných služeb. Přitom se už v posledních letech řada nezávislých médií, neziskovek nebo zahraničních univerzit rozhodla ukončit svou činnost nebo se raději z poddunajské země odstěhovala.
András Rácz z Německé rady pro zahraniční vztahy, jenž se zaměřuje na vztahy Ruska se zeměmi bývalého sovětského bloku, tvrdí, že Orbánův nový úřad může používat autoritativní metody, protože nad sebou nemá žádný soudní dohled. Kopíruje metody podobných úřadů z Ruska a Běloruska, a může prý fungovat dokonce mnohem efektivněji, než „by to dokázal Putin“.
Směřování Maďarska kritizují i Spojené státy. Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman řekl, že podobné agentury nemají žádné jiné země EU nebo NATO.
Většina politických stran i neziskových organizací je v Maďarsku alespoň částečně závislá na zahraničním financování. Dokonce i Orbánova strana Fidesz ve svých počátcích v 90. letech spoléhala na finanční podporu a granty od investora a filantropa George Sorose a jeho Open Society Foundations. Později se však americký finančník a maďarský rodák Soros stal oblíbeným terčem Orbána, který jej vinil z toho, že neprůhledně financuje jeho odpůrce.
