Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pouhých dvanáct procent Američanů je zodpovědných za konzumaci celé poloviny hovězího masa v zemi. Většinu z oněch „vyvolených“ tvoří muži narození po druhé světové válce.
Milovníci šťavnatých hovězích steaků a hamburgerů začínají být „ohroženým druhem“. Alespoň tedy ve Spojených státech. Dokládá to studie vědců z Tulane University v New Orleansu, která se zaměřila na spotřebu hovězího masa americkou společností v době globálního oteplování. Američané přitom podle dlouhodobých statistik vždy patřili mezi největší milovníky hovězího masa na světě.
Ještě v roce 1975 – tedy ve zlaté éře laciných burgerů a osobních vozů s mnohalitrovými spalovacími motory – snědli obyvatelé Spojených států každý rok v průměru přes čtyřicet kilogramů hovězího masa na hlavu. Nyní je to pouze 26 kilogramů. Naopak stále větší popularitu si v americkém jídelníčku získává kuřecí maso.
Pro ochránce přírody je to nepochybně dobrá zpráva, protože z hlediska spotřeby vody, krmiva, zemědělské půdy i zanechané uhlíkové stopy je produkce hovězího značně neekologická (dopady na životní prostředí jsou až desetkrát horší než v případě vepřového). Pro americké producenty skotu ovšem tento vývoj znamená demografickou časovanou bombu.
Zásadní zjištění amerických odborníků na výživu spočívá v tom, že se konzumace proteinů z hovězího masa koncentruje pouze do malé skupiny obyvatelstva. Tou jsou muži narození mezi lety 1946 a 1965 – tedy takzvaní „boomeři“.
Podle Donalda Rose, ředitele výživového programu na Tulane University, byl velký jedlík hovězího ve studii definován jako ten, kdo v posledních 24 hodinách snědl minimálně 112 gramů hovězího masa (čtyři unce). Tato hranice byla stanovena kvůli tomu, že američtí lékaři a nutriční specialisté doporučují, aby lidé tuto hodnotu spotřeby masa za den nepřekračovali.
Na spotřebě hovězího masa se disproporčně podílelo pouhých dvanáct procent respondentů, kteří snědli až polovinu z celkového objemu hovězího masa. A nejčastěji to byli již zmínění boomeři. Rose to vysvětluje tím, že si tato poválečná generace v mladém věku zvykla na jídla připravovaná z hovězího masa, protože byla cenově dostupná, a navíc chutná.
Ve vyšším věku lidé už většinou stravovací návyky nemění, takže ani rostoucí rizika spojená s vysokou konzumací červeného masa a stoupající ceny nevedly ke změně jídelníčku a omezení jídel s vysokým podílem živočišných bílkovin.
Závěry studie z New Orleansu ale zpochybnili zástupci americké Národní asociace producentů hovězího masa (NCBA). Šéfka oddělení asociace pro styk s veřejností Hillary Makensová zdůraznila, že i mladší generace jedí poměrně často maso pocházející ze skotu.
Problém ale podle ní spočívá v tom, že dostupnost této vysoce výživné potraviny klesá. „Vidíme zmenšování stád. Farmáři bojovali se suchem, někteří z nich museli začít prodávat i zemědělskou půdu,“ vysvětlila. Rose ovšem namítá, že průzkumy, které pro vlastní potřebu provádí NCBA, lze jen těžko srovnávat s nezávislými studiemi.
Pokud chtějí producenti hovězího přežít, musejí každopádně zacílit marketing na mladší generace. Velký potenciál v sobě skrývá hlavně takzvaná generace Z (patří k ní lidé narození mezi lety 1995 a 2010). Tvrdí to alespoň agentura Midan Marketing, která spolupracuje s producenty masa. Důraz je přitom třeba klást na skutečnost, že hovězí maso je zdrojem kvalitních bílkovin.
Mladí lidé ovšem na druhou stranu spojují konzumaci masa s dopady na klima a jeho produkci vnímají jako neudržitelnou. „Myslím si, že mladší generace budou mít vždy silnější morální odpor ke konzumaci hovězího z čistě ekologických důvodů,“ je přesvědčen Daniel Rosenfeld, doktorand z univerzity UCLA v Los Angeles, který se věnuje oboru „psychologie jedení masa“. Mladší ročníky se navíc nechávají při skládání svého jídelníčku silně ovlivňovat svými vrstevníky.
V případě masa se debata v americké společnosti navíc silně politizuje. Republikáni blízcí Donaldu Trumpovi, například kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, už vytáhli do boje. Výsledkem je kritika Bidenovy administrativy za to, že v rámci boje s klimatem hodlá omezovat spotřebu masa a zakazovat pojídání hamburgerů, ikonického jídla amerických fastfoodů.
