Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česko-americký vědec Václav Smil varuje, že lidstvo začíná projídat podstatu Země.
Zkusme na chvíli vidět Zemi jako statek a lidstvo jako rodinu, jež na něm hospodaří. Podívejme se, co se děje, když členů rodiny přibývá a mají větší nároky na jídlo a své pohodlí. Varování: následující text obsahuje výmluvná čísla, která ukazují, že pokud rodina lidstva nezmění své chování, řítí se … víte kam.
Ale není třeba propadat depresi, chápat celkový pohled na realitu počínání homo sapiens na třetí planetě sluneční soustavy by mohlo být začátkem k tomu dosáhnout rovnováhy. Lidstvo určitě má šanci na přežití – jen musí trošku změnit své chování.
Dnes asi nejvlivnější český (respektive česko-americký) akademik Václav Smil, jehož knihy zásadně ovlivnily například Billa Gatese, se ve své knize Harvesting the Biosphere snaží vypočítat, kolik biosféry (pojem označující masu všeho živého na Zemi) už jsme jako živočišný druh snědli. A kolik vám ještě zbývá ke konzumaci.
Nejprve je třeba si uvědomit že za padesát let se počet lidí na zeměkouli zdvojnásobil, vaše spotřeba vody a jídla ztrojnásobila, spalování fosilních paliv se během této doby zečtyřnásobilo.
Počítáte správně. Člověk se sice rychle množí, ale jeho nároky se zvyšují ještě rychleji. Dobře je to vidět na nejpočetnějším národě. Číňanům, kdysi skromným jedlíkům převážně rýže a zeleniny, se spotřeba masa za posledních padesát let zvýšila patnáctkrát. A ještě pořád jsou jen na polovině konzumace průměrného Američana.
Ročně porazíme půl miliardy krav, spolu s ovcemi a kozami to dělá asi tři miliardy zabitých savců ročně. Plus drobnější tvorové – 65 miliard kuřat, a něco mezi dvěma a třemi biliony ryb a rybek. Druh homo sapiens se množí a taky – jak dobře víme – tloustne. To způsobuje, že nyní představuje 33 procent váhy všech savců na Zemi – průměrně 62 kilogramů na člověka násobená 7,7 miliardami.
Biosféra se v důsledku toho od roku 1970 změnila více než za předchozích 160 tisíc let. Především dnes žije naprostá většina zvířat v zajetí. Celková váha (suché) masy všech dnes žijících domestikovaných zvířat činí 300 milionů tun, zatímco všichni divoce žijící obratlovci dohromady váží jen 10 milionů tun.
Přes 90 procent zvířat a ryb tedy chováme na pastvinách, v kravínech, vepřínech, klecových chovech či rybích sádkách. Jinými slovy – člověk proměnil ve velmi krátké době Zemi ve vězení pro zvířata. Říká se tomu “produkce potravin”.
Člověk sice věnuje tolik energie na to, aby si zajistil stále více jídla zaváděním “intenzivního zemědělství”, celkový “výkon” přírody na Zemi se ovšem snižuje.
Profesor Smil to vidí takto: Celková váha biomasy – tedy váha všech organismů obývajících Zemi – činí zhruba 1600 gigatun. Každoroční přírůstek biosféry, vytvářený především fotosyntézou, tedy růstem vegetace, činí dnes 110 gigatun, zatímco o sto let dříve to bylo 130 gigatun a na počátku středověku 180 gigatun.
Takže Země v důsledku činnosti člověka, respektive jeho rozežranosti, zpomaluje svou regeneraci. Zpomalování obnovy přírody se potkává s růstem počtu obyvatel a jeho zvyšující se náročností na jídlo, topení, dopravu a podobně. To způsobuje, že zatímco před sto lety spotřebovávalo lidstvo čtyři procenta přírůstku biomasy, čili její roční “úrody”, ve 21. století to dělá už kolem 20 procent. Začínáme tedy projídat podstatu Země.
Možná je načase méně vnímat, co dělají Češi, nebo Číňané nebo Američané a více si všímat toho, co dělá na Zemi člověk jako druh. Protože planeta je náš společný domov a jiný – i přesto, že se Elon Musk a spol. tak snaží – zatím nemáme.
Profesor Václav Smil je jedním z mála, kdo vidí věci z dostatečného nadhledu. Není divu, že o něm Bill Gates mluví s takovým obdivem. Podle svých slov přečetl všechny Smilovy knihy, kterých rodák z Plzně napsal přes čtyřicet.
Článek vyšel na webu Ecoista.cz, publikováno s laskavým svolením redakce
