Porodnost v Číně klesala, i když úřady ukončily v roce 2015 po 35 letech politiku jednoho dítěte. Z již velmi nízkých úrovní před pandemií se navzdory snaze vlády o zvrácení trendu vinou drastických opatření včetně domácí izolace obyvatel v mnohamilionových městech pokles porodnosti prohloubil na 8,52 promile v roce 2020, 7,52 v roce 2021 a 6,77 loni.
To je absolutní historické minimum od vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949.
Loni se v Číně narodilo 9,56 milionu dětí, ještě o milion méně než předloni. Co bude dál?
Přijde oživení
Zrušení téměř všech pandemických omezení z konce minulého roku se promítne i do zvýšeného počtu úmrtí (čínské statistiky jsou v tomto ohledu nevěrohodné), ale po opadnutí současné vlny covidu všichni prognózují ekonomické oživení. S ním přijdou i optimističtější očekávání a – s příslušným časovým posunem – také zvýšená porodnost.
Tento fenomén je známý z jiných kultur, zemí a historických období a Čína v tomto ohledu nebude výjimkou. Lze očekávat triumfalistickou čínskou propagandu.
Ta však nezacloumá s celkovými trendy, i kdyby výrazně větší pomoc rodiny s malými dětmi včetně zvýšení finanční podpory a nabídky předškolních zařízení, které úřady slibují. Pokračující přesun čínského obyvatelstva z venkova do měst nebude přát výraznějšímu dlouhodobému otočení směrem k vyšší úhrnné plodnosti žen, která je ve vyspělých asijských zemích typicky hluboko pod hranicí prosté reprodukce. (V roce 1963 v Číně dosahovala 7,5 dítěte, nyní klesla na 1,18, tedy hluboko pod současnou úroveň v Česku).
K poklesu, byť ne takto extrémnímu, došlo i tam, kde žádná politika jednoho dítěte nikdy nebyla vynucována. Výchova potomka až do dospělosti je všude spojena s velmi vysokými náklady a v čínských megalopolích typu Šanghaje vyjde v přepočtu na 200 tisíc dolarů – upraveno o rozdíl v ekonomické vyspělosti je dražší už jen Jižní Korea. Kromě velmi vysoké hodnoty, která je v celém tamním civilizačním okruhu přiznávána vzdělání potomků (na něm se nešetří), je pro něj příznačná také úcta k rodičům a silný morální závazek pečovat o ně ve stáří.
Je velmi těžké se zhostit obojího se ctí, když 35 let vědomě usilujete o jedináčky, se silnou (opět kulturní) preferencí pro mužské potomstvo. Podíl seniorů starších 65 let k čínské populaci v ekonomicky aktivním věku je s loňskými 19,8 procenta velmi podobný jako v Česku.
Jde o budoucnost planety
Veřejné výdaje na rodiny s dětmi i na zdravotní a sociální péči o seniory v Číně zcela jistě porostou na násobek současné úrovně, jenže to má nějaké důsledky.
Namátkou se nevyhnutelně musí podstatně zvýšit přerozdělování přes daňový a sociálněpojistný systém, bude to mít dopady na míru investic, a tedy i na ekonomický růst. Vzhledem k tomu, jak je Čína velká, je očekávaný pokles počtu obyvatel do roku 2050 o sto milionů podle mediánové prognózy OSN naprosto zásadní fenomén, který bude utvářet budoucnost celé planety.
