Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
Velký asteroid, který před 66 miliony let narazil do Země a vyhubil dinosaury, pochází pravděpodobně až z oblasti za Jupiterem, což je dále, než se původně předpokládalo. K překvapivému zjištění dospěl tým evropských vědců, když zkoumal a měřil izotopy ze vzorků v usazeninách.
Asteroidu, který dopadl asi před 66 miliony let do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu a vytvořil kráter Chicxulub, je přičítána následná apokalyptická katastrofa, při níž vyhynuli téměř všichni neptačí dinosauři. Při dopadu tělesa o průměru mezi 10 a 15 km se uvolnilo množství energie odpovídající několikatisícovému násobku energie uvolněné z exploze všech existujících jaderných zbraní a zároveň bylo do atmosféry vyvrženo obrovské množství (rozžhavených) hornin a prachu. V důsledku dopadu materiálu zpět na zem vznikla jasně charakteristická hraniční vrstva mezi geologickými obdobími křídy a paleogénu, tedy mezi druhohorami a třetihorami, která obsahuje zvýšené koncentrace prvků platinové skupiny včetně ruthenia.
Tuto hraniční vrstvu nyní analyzoval tým evropských vědců, jenž se zaměřil konkrétně na jeden izotop prvku ruthenia a výsledky svého bádání nyní publikoval v prestižním časopise Science. Výzkumníci porovnali obsah izotopu ru-100 s obsahem různých typů meteoritů nalezených na Zemi. Došli k závěru, že asteroid, který naši planetu zasáhl, byl uhlíkatý chondrit nebo C-chondrit, který se vytvořil ve vnějších částech sluneční soustavy.
Přesněji řečeno se takové asteroidy většinou nacházejí ve vnější části pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. A tato vnější část v některých oblastech zasahuje až za dráhu Jupiteru směrem k Saturnu. Tým vzorky také porovnával s pěti dalšími impakty, přičemž dva pocházely z 3,5 až 3,2 miliardy let starých sférulových vrstev (vrstev s impaktními produkty v podobě malých „kuliček“ přetavené horniny obsahujících sklo) a zbylé tři pocházely z období před 470 až 36 milionů let. U těchto dopadů se naopak zdá, že se jednalo o obyčejné křemičité chondrity (O-chondrity), které jsou nejběžnějším typem ve vnitřní části pásu asteroidů blíže ke Slunci.
Výsledek také poskytuje argument pro zamítnutí hypotézy, že nešlo o asteroid, nýbrž o kometu. Anders Johansen, profesor astronomie na Kodaňské univerzitě, který výsledky studie komentoval pro švédský odborný portál Forskning&Framsteg, upozornil na to, že dopady komet jsou příliš vzácné na to, aby se dalo s takovou možností počítat. „Je skvělé, že izotopové složení odpovídá určité skupině asteroidů,“ uvedl. Zároveň poukázal i na to, že je třeba se o kometách dozvědět více. „Bylo by dobré, kdybychom někdy pochopili izotopové složení komet, které vznikají ještě ve větší vzdálenosti. Zatím se můžeme jen domnívat, jak vypadá, ale ve skutečnosti to nevíme,“ dodal.
