První Čech na asteroidu

Od legendární československé vesmírné mise Magion se něco obdobného v tuzemsku nestalo. A vlastně to bude unikátní záležitost i na světové poměry. Česko nyní začíná budovat svou vlastní misi Slavia, která má za cíl zmapovat složení asteroidů. Vznikne tak mapa toho, jaké nerostné bohatství se v okolí Země nachází. Cílem je otevřít cestu pro těžbu na těchto vzdálených tělesech.

Magion a Slavia

Mise je průlomová v tom, že je ryze česká. Až dosud tuzemský vesmírný byznys buď připravoval součástky a části systémů pro zahraniční mise, nebo se na nich čeští vědci podíleli osazením svých přístrojů. Pro podobný příklad bychom se museli vrátit o desítky let zpátky k družicím Magion, které od roku 1978 vylétaly z ruského arktického kosmodromu Pleseck. Zpráva od té poslední doputovala na Zemi zhruba před dvaceti lety.

Zatímco Magion měl za cíl zkoumat magnetické pole a ionosféru Země (odtud zkratka Magion), Slavia (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) bude mít o poznání ambicióznější cíl. Těžba nerostů na asteroidech není už jen sci-fl. Seriózně se jí zabývá několik Arem. S patřičnou slávou spustili soukromý projekt třeba Američané. Režisér James Cameron, šéfové Googlu Larry Page a Eric Schmidt, vesmírný turista a bývalý hlavní softwarový architekt Microsoftu Charles Simonyi a další založili firmu Planetary Resources, která má za cíl právě těžbu nedostatkových surovin ve vesmíru. Plán zahájit v roce 2020 ve vesmíru výrobu paliva se jim však splnit nepodařilo. Stejně zaměřená je i Deep Space Industries. Ale je to stále stejná písnička - ekonomicky těžba zatím nevychází. Ke srovnání podobných případů se často uvádí, že lahev s vodou lidstvo dokáže dostat do vesmíru za cenu až 43 tisíc dolarů.