Zpráva o prodeji legendárního českého výrobce cvičných vojenských letadel Aero Vodochody je zajímavá hned z několika úhlů pohledu. Pojďme se zaměřit na jeden z nich. Díky odkupu 49procentního podílu v Aeru se znovu do nejvyšší ligy vrací Omnipol vlastněný Richardem Hávou a jeho syny Martinem a Petrem.

I když to oba pánové neradi slyší, vzestup Richarda Hávy je spjat s působením Miroslava Kalouska v roli náměstka ministra obrany v 90. letech minulého století. Spolu upekli třeba sporný obchod, kdy Česká republika vyměnila s Polskem svých deset stíhaček MiG-29 za jedenáct vrtulníků Sokol. Před deseti lety Hávova firma zprostředkovala nákup dopravních letadel CASA pro českou armádu.

V posledních letech se však Omnipolu příliš nedařilo, jeho nekonsolidované tržby spadly hluboko pod hranici jedné miliardy korun ročně. S nadsázkou lze říct, že se jedná o chudou matku s bohatou dcerou. Tou je pardubický výrobce pasivních radarů ERA, který vydělává okolo 300 milionů korun za rok a vyplácí mateřskému podniku vysoké dividendy.

Ještě že máme ty radary

Omnipol má za sebou poměrně dlouhou a pestrou historii. Založen byl v roce 1934 jako dceřiná firma Škodových závodů v Plzni s úkolem zprostředkovat vývoj zbraní na zahraniční trhy. Stejnému oboru se věnoval i za komunistické éry. Háva, který původně podnikal pod firmou Zenit, se stal předsedou představenstva Omnipolu v polovině roku 1997. V následujících letech firmu zcela ovládl.

Hávova životní chvíle přišla před jedenácti lety. Pravicová vláda premiéra Mirka Topolánka v demisi podepsala nákup čtyř španělských dopravních letadel CASA C-295 za 3,5 miliardy korun, přičemž roli zprostředkovatele měl Omnipol. Otázku, zda byl obchod pro Česko výhodný či ne, řeší soudy dodnes. Vysoký trest v případě potvrzení domněnky o předražení nákupu hrozí tehdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové a šéfovi sekce vyzbrojování Jiřímu Staňkovi.

Po obratu směrem doleva, který nastal v roce 2013, se Richardu Hávovi přestalo dařit. Dveře ministerstva obrany pro něj zůstaly zavřené. Stáhl se do svého nového sídla ve Švýcarsku a vedení firem přenechal týmu manažerů, v jehož čele je prezident Omnipolu Jiří Podpěra. Omnipol začal omezovat své aktivity, prodal například Poličské strojírny či podnik na těžbu a zpracování žuly.

David Tramba

Zřejmě díky tučným dividendám z dceřiné firmy ERA mohl Omnipol po několika letech sestupu začít opět expandovat. Důkazem může být akvizice strojírenské skupiny Mesit holding před dvěma lety. Kupní cena za skupinu firem s tisícovkou zaměstnanců a výrobou sofistikovaných dílů, například pro letecký a zbrojní průmysl, dosáhla 831 milionů korun.

Dalším projevem obnoveného sebevědomí byl vstup do projektu nového cvičného letadla L-39NG, za kterým stojí Aero Vodochody Aerospace vlastněné investiční skupinou Penta. Omnipol zde vystupoval v roli spoluinvestora i strategického partnera. Když si šéfové Penty konečně po letech uvědomili, že podnikat v leteckém průmyslu neumějí a nechtějí, byl Háva logicky první na řadě.

Kdo zlomí prokletí Aera

Dlouho očekávaná chvíle nastala letos 11. června. Většinový 51procentní podíl v Aeru koupil maďarský podnikatel András Tombor, zbývajících 49 procent akcií získala firma Aero International, kterou podle informací v Obchodním rejstříku přímo vlastní Richard Háva. Další zajímavým faktem je, že prodej se netýká areálu Letiště Vodochody. Penta totiž stále nevzdala svůj záměr postavit blízko Prahy druhé mezinárodní letiště.

David Tramba

„Aero je jednou z nejsilnějších českých značek a pojmem, který v mnoha lidech oprávněně vzbuzuje národní hrdost. Chceme navázat na tradici společnosti a navrátit jí věhlas na českém i světovém trhu. Budeme rozvíjet všechny tři pilíře činnosti Aera, podporu uživatelů letounů z produkce firmy, spolupráci s velkými světovými leteckými výrobci a samozřejmě i projekt L-39NG,“ komentuje akvizici Richard Háva.

Každopádně bude zajímavé sledovat, zda zbrojaři Tombor a Háva zlomí letité prokletí Aera Vodochody. Podniku, který vyrábí skvělá letadla pro výcvik vojenských pilotů a patří ve světě k technologické špičce, ale navzdory tomu stále nenachází odběratele, kteří by se podepsali pod závaznou objednávku.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba