Nakupte dnes, zaplaťte po Vánocích. Vyzkoušejte si naše zboží, peníze nám můžete poslat až za měsíc. Velká část lidí letos vybírá dárky na internetu, a tak se nevyhnutelně musí setkat s lákavými nabídkami prodejců, jak „ušetřit“. Anebo jak si nákup zpříjemnit alespoň tím, že za něj nemusí platit hned.

„Je to poměrně nový fenomén a tlak na to, aby zákazník na nabídku klikl a odloženou platbu získal, je strašně silný. Je tu velká konkurence, která se zostřuje,“ vysvětluje finanční analytik společnosti Člověk v tísni David Borges, který se zabývá právě problematikou úvěrů a dluhů.

Zájem o nové služby potvrzují i přední e-shopy. „Očekáváme, že s odloženou platbou nakoupí střední desítky tisíc lidí. Většina z nich pak využije možnost odložit placení až do ledna,“ odhaduje šéf fintechové firmy Mall Pay Adam Kolesa. Hlavním rizikem odkladů splátek podle Davida Borgese je, že některé firmy kvůli konkurenčnímu tlaku nehledí zdaleka tak bedlivým pohledem na to, zda zákazník vydělává dost, aby byl schopný splácet. „Jakmile po vás budou chtít, abyste na webu vyplňovali kvůli odložené platbě mnoho údajů, jednoduše zavřete jejich web a půjdete jinam,“ dodává analytik.

Kvůli slabšímu prověřování zákazníků při poskytování půjček a odkladů splátek, než jaké provádějí třeba banky, může být zaděláno na problémy do budoucnosti. Experti na dluhovou problematiku se shodují, že kombinace ekonomického útlumu v důsledku pandemie čínské chřipky a předvánočních nákupů na sekeru téměř jistě způsobí, že v příštím roce poroste počet nesplácených úvěrů a v důsledku i exekucí.

Ježíšek s kreditkou

Nerozumné zadlužování kvůli tomu, aby rodina či děti měly pod stromečkem radost, je dlouhodobým fenoménem. Podle četnosti reklam na spotřebitelské úvěry a další „výhodné“ nabídky by se dokonce mohlo zdát, že dárky na dluh pořizuje většina nebo minimálně podstatná část lidí v Česku.

Ve skutečnosti mají ale podle různých průzkumů zkušenosti s úvěrem za účelem obdarování rodiny pouze jednotky, maximálně nízké desítky procent Čechů. „Rád bych poopravil celkový obrázek. Vzniká legenda o tom, že si lidé před Vánocemi utíkají bezhlavě půjčovat peníze, aby mohli nakoupit spoustu dárků,“ upozorňuje Borges.

Drtivá většina lidí stále nakupuje za své a nejčastěji se podle Borgese před největšími svátky v roce zadlužují rodiny, které vycházejí s penězi „na knop“ i během roku. „Je tady skupina lidí, kteří s penězi jakžtakž vycházejí, ale celoročně využívají produkty umožňující snadní zadlužení, jako jsou třeba kreditní karty nebo kontokorent,“ dodává. A právě u těchto lidí je nejobvyklejší, že v listopadu a prosinci „zajedou“ do dluhových rezerv více než v průběhu roku.

Přesto v minulých letech díky ježíškovi mívaly finanční instituce v posledním čtvrtletí roku opravdu bohatou nadílku. „V období před Vánocemi, zejména v říjnu a listopadu, je tradičně vyšší zájem o spotřebitelské půjčky. V průměru je v těchto dvou měsících ve srovnání s ostatními měsíci v roce nárůst nových půjček o 20 až 25 procent,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.

Stejné zkušenosti mají i nebankovní poskytovatelé půjček. „Obvykle se v těchto dvou posledních měsících roku realizuje čtvrtina obratu ve splátkách a průměrný nárůst vůči průměru ostatních měsíců se pohybuje mezi 25 a 30 procenty,“ konstatuje šéf společnosti Home Credit pro Česko a Slovensko Luděk Jírů.

Vede elektronika. Na splátky

Nejoblíbenější formou nákupu dárků na sekeru je podle průzkumu České spořitelny nákup na splátky, který využívá téměř čtvrtina vánočních dlužníků. Klasický spotřebitelský úvěr nebo půjčku pak volí 22 procent lidí a další pětina na předvánoční nákupy čerpá z kontokorentu. Následují malé krátkodobé půjčky a kreditní karty.

Bez zajímavosti nejsou ani částky, které si Češi před svátky půjčují. Jiný výzkum, tentokrát z dílny inkasní společnosti Kruk, tvrdí, že zhruba každý dvacátý Čech si někdy na Vánoce půjčil částku do pěti tisíc a necelá čtyři procenta pak ještě více. Rizikovost předvánočních půjček naznačují údaje o typických dlužnících. „Na vánoční přípravy a dárky si berou úvěr hlavně domácnosti s více osobami, především rodiny se třemi a více dětmi, kdy se na Vánoce zadluží více než čtvrtina takových domácností,“ říká generální ředitelka společnosti Kruk Jaroslava Palendalová.

Palendalová zároveň potvrzuje, že nejúrodnější půdu mají úvěrové společnosti u již zadlužených domácností. Z lidí, kteří už mají nějaký úvěr, si podle Palendalové další, sváteční půjčku pořídí celých 13 procent. U těch nejrizikovějších klientů s dluhy po splatnosti je situace vůbec nejhorší - na dárky si půjčuje až čtvrtina takových domácností.

Strach z krize

Letos se zdá, že především tradiční kanály půjček zažívají jistý ústup ze slávy. Banky i nebankovní instituce hlásí, že předvánoční bonanza se letos nekoná. Anebo bude alespoň podstatně slabší než v posledních letech ekonomické konjunktury.

„Ve srovnání s loňským rokem pozorujeme pokles objemu sjednaných úvěrů. Považujeme jej za signifikantní,“ říká mluvčí ČSOB Patrik Madle. Čím si to banka vysvětluje? Prý především větší opatrností. „Tento trend pozorujeme již od začátku pandemie, lidé odkládají nákup především zbytných věcí, vzhledem k ekonomické nejistotě pečlivě zvažují, zda se zadluží,“ dodává Madle.

Radost nedělají letošní čísla ani splátkovým firmám či nebankovním poskytovatelům půjček. Podle Luďka Jírů z Home Creditu si letos lidé půjčují méně nejen kvůli pandemii. „Je za tím také uzavření kamenných prodejen,“ vysvětluje Jírů. Jinými slovy - valnou část podzimu si lidé půjčovali méně než loni kvůli tomu, že neměli kde (kromě internetu) utrácet.

Propad byznysu hlásí také další nebankovní firma Provident Financial. „V porovnání s minulým rokem v říjnu a listopadu objem poskytnutých půjček poklesl o 30 až 40 procent,“ počítá mluvčí Providentu Kateřina Jarošová.

Nechci slevu zadarmo

Z ankety týdeníku Hrot na jedné straně vyplývá, že tradiční cesty půjčování na vánoční dárky letos uvadají. Na druhé straně ale roste právě v úvodu zmiňované skryté půjčování. Tedy takové, které na první pohled vlastně ani nevypadá úplně jako půjčka. A tím jsou právě odložené splátky. Jak fungují?

Mnoho internetových obchodů dnes nabízí službu, která umožňuje pořídit vánoční dárky teď a zaplatit za ně po svátcích - obvykle do měsíce. Pro zákazníka je to velmi podobné jako tradiční splátkový prodej. A pokud včas zaplatí, skutečně rozdíl není prakticky žádný.

Rozdílný je ale postup v případě, že zákazník na splátku zapomene nebo na ni jednoduše nemá peníze. U splátkového prodeje takové případy neřeší obchodník, ale finanční instituce, s níž na splátkovém prodeji spolupracuje. „Financování nákupu na splátky je smlouvou mezi zákazníkem a bankou, Alza do procesu splácení již nevstupuje, a neřeší tedy ani případné potíže se splácením,“ vysvětluje finanční ředitel největšího e-shopu Jiří Ponrt.

U odložených splátek je ale situace jiná. „Obchodníci jsou v tomto případě financováni bankami. Aby tuto službu mohli nabízet, půjčují si desítky, možná stovky milionů a úvěrové riziko zůstává na nich,“ vysvětluje David Borges z Člověka v tísni. To potvrzuje i Jiří Ponrt z Alzy: „V případě naší vlastní služby Třetinka, kdy zákazník při nákupu platí pouze třetinu ceny a potom má tři měsíce na její doplacení, řeší případné prodlení interní tým Alzy.“

Podobně postupuje i Mall.cz. Ten nejprve zákazníka využívajícího službu Mall Pay upozorní na blížící se splatnost tak, aby tuto informaci nemohl přehlédnout. „Následně mu zasíláme již zpoplatněné upomínky, přičemž po třetí upomínce se k dluhu přistupuje podobně, jako by zákazník nezaplatil například za telefon nebo elektřinu,“ vysvětluje Adam Kolesa.

Nedůvěřuj, prověřuj

Na rozdíl od klasických spotřebitelských úvěrů, které začínají na deseti a více tisících, se odložené splátky obvykle týkají nižších částek. „Limit je většinou několik tisíc korun,“ říká Borges. Některé e-shopy postupují tak, že si nejprve zákazníka oťukají na menší částce, a teprve když se osvědčí, dovolí mu nakupovat s odloženou splatností za více peněz.

Doposud nebyly nákupy s odloženou splatností ani nijak zásadně problematické z pohledu selhávání. „Podíl klientů, kteří nejsou schopní platit, byl zatím nízký. Rozhodně nemůžeme mluvit o fenoménu srovnatelném se zabijáckými mikropůjčkami,“ upozorňuje analytik Člověka v tísni. Obchodníci podle něj chtějí co nejvíc prodat a inkasovat za zboží peníze. A to je zásadní rozdíl oproti mikropůjčkám s úrokovými sazbami ve stovkách procent ročně, které jsou často spíš pastí na dlužníky.

Problémy nehlásí zatím ani sami obchodníci. „Případů selhání u služby Třetinka je minimum. Přistupujeme k nim individuálně a v naprosté většině se jedná o pouhé opomenutí,“ tvrdí finanční ředitel Alzy Ponrt. Dobré zkušenosti s odloženými platbami má i Mall.cz. „Dlouhodobě máme výsledky lepší než běžné úvěry - je to dáno našimi podmínkami, které nedovolí odložit platbu zákazníkům, kteří by ji využívali k řešení své nedobré ekonomické situace, nebo dokonce k podvodům,“ vysvětluje šéf Mall Pay Kolesa.

Oba velcí obchodníci patří mezi ty, kteří zákazníky před poskytnutím možnosti odložené platby prověřují relativně důkladně. „Zhruba polovina osob skóringem v současnosti neprojde,“ tvrdí Adam Kolesa. Menší e-shopy ale podle Davida Borgese často už tak důkladné nejsou. V tom se může skrývat riziko do budoucnosti.

Koronakrize odhalí slabé

Právě proto, že odložená splátka není klasický úvěr, klade česká legislativa i menší nároky na její poskytovatele. Zatímco tradiční banky mají jasně daná pravidla, jak ověřit totožnost a bonitu každého klienta, u e-shopů to neplatí.

Problém podle Borgese nastává v momentě, kdy zákazník řádně nesplácí a zároveň o něm e-shop nemá dostatek informací. „Pokud není klient dostatečně identifikován a firma nezná například jeho rodné číslo a bydliště, potom prodejce nemůže postupovat stejně jako u úvěrů, tedy podat žalobu a řešit spor u soudu. Volí proces, který se nám úplně nelíbí, a to je občanskoprávní řízení,“ vysvětluje Borges.

To v praxi vypadá tak, že obchodník kvůli nesplácené pohledávce podá na policii podnět kvůli spáchání trestného činu nebo přestupku - záleží na půjčené částce. Vymáhá se pak mimosoudní cestou. „Případ doputuje nejčastěji na místní úřad, kde se ho ujme úředník stejně jako u jiných přestupků a řeší jej podle svého názoru. Může udělit třeba pokutu,“ říká analytik Člověka v tísni a upozorňuje, že jde o nestandardní proces, se kterým často ani úředníci nemají zkušenosti.

Proto Člověk v tísni navrhuje, aby se zavedla povinnost lepší identifikace zákazníků. Jedině tak mají obchodníci šanci odhalit například zákazníka v exekuci nebo jiných problémech.

Za normálních okolností by malé půjčky ve formě odložených plateb nepředstavovaly potíž. Problém je v tom, že nyní nežijeme v normálních okolnostech. Zatímco dříve byl život na dluh věcí jednotlivců, dnes vznikají kvůli čínské chřipce a zavření mnoha živností celé skupiny lidí, které kvůli ztrátě práce nedosáhnou na klasickou půjčku - typicky všichni zaměstnanci z oblasti pohostinství nebo ubytovacích služeb. Právě ti jsou potenciálními (a rizikovými) zákazníky se zájmem o netradiční formy půjček.

V příštím roce se navíc dá očekávat ostrý nástup krize a propouštění, kterému dosud většina firem i díky státní pomoci odolávala. Kvůli tomu se dostane do problémů se splácením závazků i mnoho dosud řádně splácejících lidí. „Myslíme si, že je to nevyhnutelné. Uvidíme nárůst nesplacených úvěrů a exekucí,“ předpovídá Borges. Do jaké míry se na tom budou podílet půjčky na vánoční nákupy nebo novinky jako odložené platby, se nicméně teprve ukáže.