České domácnosti měly v uplynulém roce jen málo důvodů k radosti. Tedy alespoň z ekonomického hlediska. Dvouciferná inflace a zdražování všeho od energií po potraviny nafoukly výdajovou stranu rodinných rozpočtů o desítky procent. 

Ještě v horší situaci se ocitli lidé, kteří si v minulých letech vzali u některé z bank úvěr na bydlení a skončila jim (nebo letos či v příštích dvou letech skončí) fixace úrokové sazby. Úroky úvěrů na bydlení kvůli boji centrální banky s růstem cen vyskočily z tří procent na podzim roku 2021 až na dnešní úroveň – nad šesti procenty. Domácí rozpočty rodin s hypotékami se tak po refixaci úrokové sazby letos zvýšily o tisíce korun měsíčně.

Kolika lidí se vlastně letos poměrně zásadní navýšení výdajů na splátky úvěru na bydlení týká? Podle šéfa společnosti Golem Finance Libora Ostatka půjde až o 150 tisíc lidí, respektive domácností. Další desítky tisíc pak budou následovat v příštím roce. 

Růst splátek u nich rozhodně nebyl zanedbatelný. „Obecně platí, že každý procentní bod sazby u hypotéky na milion dělá zhruba 500 korun na splátce. Při průměrné hypotéce kolem dvou milionů a navýšení splátky zhruba o tři až čtyři procentní body to tedy mohou být tři až čtyři tisíce korun,“ počítá mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

K podobným číslům došla i mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. „Nárůst splátek je hodně individuální, ale pokud se budeme bavit o tom nejhorším scénáři – zvýšení sazby zhruba ze dvou na šest procent –, tak se při průměrné zbývající splatnosti hypotéky jedná o nárůst měsíční splátky přibližně o polovinu,“ konstatuje Nevoralová. 

Pokud tedy klientovi zbývá ještě 25 let do splacení úvěru a zůstatek půjčky činí dva miliony, splátka letos po refixaci stoupla z 8,5 na 12,9 tisíce. Tedy o 4,4 tisíce korun.

Přesto banky zatím nepozorují nárůst nesplácených úvěrů. „Podíl nesplácených hypoték se stále drží na velmi nízké, předpandemické úrovni – 0,1 procenta z celkového hypotečního portfolia,“ říká například mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Banka tak podle něj řeší případy klientů neschopných splácet velmi zřídka. „Pohybuje se to v řádu jednotek případů měsíčně,“ dodává Hrubý. Celkově za celý sektor se pak podíl úvěrů v selhání pohybuje kolem jednoho procenta.

Podrobně se tématu věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot