Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Umělé maso jede. Chtějí ho vyrábět i tradiční masokombináty

Velcí globální zpracovatelé masa se snaží ovládnout i trh s alternativami a náhražkami masa. Podle ekologů to však jde proti snahám o snížení emisí, které masný průmysl produkuje.

Umělé maso jede. Chtějí ho vyrábět i tradiční masokombináty
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nejez steaky, zachráníš planetu Zemi. Podobné výzvy bojovníků za ochranu klimatu lze v posledních letech slyšet častěji a s větší naléhavostí. Trh s „falešným“ masem utěšeně roste, existují desítky firem, jež se zaměřují na rostlinné náhražky, investuje se do výzkumu produkce masa v laboratorních podmínkách. Celému sektoru náhražek tradičního masa se věští velká budoucnost. 

Veškerá očekávání ale mohou narazit na realitu trhu. Velké globální firmy, které ovládají většinu světového trhu s hovězím a vepřovým masem, postupně kupují menší, alternativní výrobce a zařazují je do svých obchodních strategií. Čekají, že ziskovost tohoto sektoru půjde nahoru. Společnosti, jako je JBS a Cargill, navíc investují do vlastní produkce umělého masa nebo do rostlinných náhražek. 

Nezisková organizace Food & Water Watch si stěžuje na to, že velké konglomeráty společně s dalšími potravinářskými firmami už kontrolují osmdesát procent trhu s alternativami masa. „U většiny těchto produktů na štítku neuvidíte název mateřské společnosti,“ vysvětlil Philip Howard z Michiganské státní univerzity, hlavní autor zprávy IPES-Food, což je organizace, jež spojuje odborníky na udržitelná řešení produkce potravin. 

Také ona kritizuje propojení klasických „velkořezníků“ s alternativami masa. Řešením totiž není změna produktů (místo hovězího burgeru rostlinná náhražka), ale celková změna a udržitelnost produkce potravin.

Kritika velkého agrobyznysu

Neziskový sektor obecně kritizuje velký agrární byznys, který kromě produkce uhlíku v živočišné výrobě spotřebovává nadměrné množství vody, přispívá k odlesňování a používá nadměrné množství hnojiv. 

Pokud lidé nakupují alternativní produkty, často přispívají na rozvoj velkých potravinářských společností. Trh s náhražkami masa má růst ze 4,2 miliardy dolarů v roce 2020 až na 28 miliard dolarů v roce 2025, očekává panel IPES-Food. A většina růstu tržeb připadne velkým firmám. 

Nezávislí vědci nicméně uvádějí, že rostlinné alternativy masa mají výrazně nižší uhlíkovou stopu, často o více než devadesát procent oproti produkci hovězího masa. Pokud by se lidstvu podařilo snížit spotřebu hovězího masa o pětinu a nahradit ji mikrobiálními proteiny, kleslo by odlesňování o polovinu. 

Společnost z Minnesoty Cargill, jež má roční tržby přes sto miliard dolarů, investovala například do firmy Aleph Farms, která kultivuje maso v laboratorních podmínkách a produkuje i vlastní rostlinné bílkoviny.

Firma z Arkansasu Tyson Foods, jež je druhým největším zpracovatelem kuřecího, vepřového a hovězího masa na světě, pod svou značkou Raised & Rooted prodává náhražku masa rostlinného původu a také investuje do menších společností, jež chtějí v laboratorních podmínkách kultivovat maso. 

Největší zpracovatel masa na světě, brazilská společnost JBS, loni koupil firmu BioTech Foods, jež se orientuje na produkci umělého masa. Získal také nizozemskou firmu Vivera, která má dokonce ve sloganu „Život je lepší, když jíte méně masa“.

Odborníci z IPES-Food se obávají, že konsolidace trhu, kdy velké masné koncerny kupují výrobce alternativních variant živočišných i rostlinných bílkovin, povede k zakonzervování současné produkce masa, jež je v masovém měřítku stěží udržitelná.