Česká republika a zdravotnictví jsou dobře připraveny na případnou další vlnu epidemie covidu-19. Intenzivní péči potřebují pouze čtyři desítky pacientů. To zaznělo na tiskové konferenci, kterou uspořádalo ministerstvo zdravotnictví k současné epidemiologické situaci. Od září se navíc nechalo proti covidu naočkovat 300 tisíc lidí a dalšího půl milionu proti chřipce. 

Šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek to komentoval slovy, že se Češi začínají bát více „běžné“ chřipky než covidu. Zdeněk Hostomský z Ústavu organické chemie a biochemie pak v České televizi zdůraznil, že si virus covidu už na člověka zvykl a lidé si zvykli na něj. I díky očkování se z něj stal endemický virus, jeden z mnoha, které se běžně vyskytují okolo nás. 

Dodejme, že virus, kterému se přezdívá „čínská chřipka“, protože se na přelomu let 2019 a 2020 začal šířit z čínského Wu-chanu, zůstává stále nebezpečný pro občany v rizikových kategoriích. Jde zejména o starší ročníky a lidi s oslabenou imunitou, pro něž je očkování podle Chlíbka stále důležité. 

Virová tečka a podtržený účet

Světová zdravotnická organizace (WHO) udělala letos v květnu za pandemií covidu-19 pomyslnou tečku s tím, že pro lidstvo již nepředstavuje „stav nouze“. Stále ale může být globální hrozbou.

A jaká byla bilance této pandemie? Kumulativní počet případů se konci dubna 2023 vyšplhal na 765 milionů a počet úmrtí dosáhl téměř sedmi milionů. Na druhé straně bylo použito více než třináct miliard dávek vakcín a přes pět miliard lidí absolvovalo plné očkování.

WHO vyhlásila kvůli covidu nouzovou situaci mezinárodního významu 30. ledna 2020. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus nyní varoval před tím, že stále mohou vznikat nové varianty virů, které budou schopné způsobit nárůst počtu nakažených i mrtvých. 

Kromě milionů obětí a obrovských ekonomických škod vedla pandemie k narušení důvěry ve vědu i medicínu a světem se dodnes šíří obrovské množství dezinformací. 

Kolik to celé stálo?

Vyčíslit, jaký byl celkový účet globální pandemie covidu-19 pro světové hospodářství, je obtížné. Existuje ovšem řada – většinou částečných – odhadů. Jen ekonomiku Spojených států stála pandemie kvůli propadu HDP (od ledna 2020 do prosince 2023) čtrnáct bilionů dolarů, což znamená dvojnásobek amerického ročního rozpočtu.

Negativní dopady způsobily hlavně rozsáhlé lockdowny, omezení poptávky, ale i nutné fiskální stimuly americké vlády. Samozřejmě je nutné započítat i vyšší úmrtnost v populaci a zvýšené nároky na zdravotnický systém. Jen v USA zemřelo na covid 1,1 milionu lidí. 

765 222 932 – počet případů onemocnění covid-19 od začátku pandemie ke konci dubna 20236 921 614 – počet úmrtí na onemocnění covid-19 od začátku pandemie ke konci dubna 202313,3 miliardy – počet dávek vakcín, které byly podány k 30. dubnu 2023

Statistická hodnota života

Americký ekonom William Kip Viscusi přepočítává náklady pandemie podle takzvané hodnoty statistického života (VSL). Tato metrika přiznává Američanovi hodnotu jedenáct milionů dolarů, zatímco třeba v případě Afghánce jde o 371 tisíc (jsou to kruté propočty, které souvisejí s tím, jakou průměrnou – v penězích vyjádřitelnou – hodnotu příslušníci jednotlivých národů za život vyprodukují).

Pokud se toto měřítko použije na globální ekonomiku, jen oběti pandemie do konce roku 2021, kterých bylo 5,6 milionu, připravily svět o 38 bilionů dolarů, což odpovídá čtyřiceti procentům celosvětového HDP. 

Někteří ekonomové ale kalkulují s ještě mnohem vyššími náklady. Například bývalý ministr financí USA Larry Summers a ekonom z Harvardu David Matthew Cutler jen pro rok 2020 odhadli ekonomickou ztrátu pro Spojené státy na šestnáct bilionů dolarů. Mezinárodní měnový fond upozornil zase na to, že pandemie zvýšila nerovnost mezi jednotlivými státy. Ty nejchudší se staly ještě více chudými a nestabilními.

Pandemie přijde znovu

Epidemiologové navíc varují před tím, že reálně – dříve či později – hrozí opakování pandemie podobného rozsahu. Důvod k obavám vyvolává například další „netopýří“ virus nipah, který čas od času zaútočí v Indii a okolních zemích.

I když se díky včasné reakci indické vlády podařilo šíření viru omezit, odborníci tvrdí, že je do budoucích let potřeba věnovat větší pozornost ochraně přírody a přirozeným stanovištím zvířat, která nové nemoci přenášejí na člověka.

Míst, na nichž hrozí vysoké riziko přenosu virů z netopýrů na člověka, je stále víc a pokrývají už šest procent zemského povrchu, kde žije 1,8 miliardy lidí, napsala agentura Reuters. Týká se to zejména chudších zemí takzvaného globálního Jihu. 

„Naučili jsme se zvládat úniky, ale musíme neustále sledovat vysoce rizikové zóny, jako by to byly sopky čekající na výbuch,“ varoval ohledně potenciálního šíření virové nákazy úředník z indického ministerstva životního prostředí Subrat Mohapatra.