Sanace heřmanické haldy v nedohlednu: DIAMO prosazuje miliardový sarkofág navzdory pochybnostem

Sanace heřmanické haldy v nedohlednu: DIAMO prosazuje miliardový sarkofág navzdory pochybnostem

vygenerováno v Dall-e

Sanace heřmanické haldy v nedohlednu: DIAMO prosazuje miliardový sarkofág navzdory pochybnostem

Heřmanická halda, pozůstatek těžby z ostravských dolů, dál tiše doutná a chrlí do okolí toxické látky. Přestože stát její likvidaci svěřil už v roce 1998 státnímu podniku DIAMO, ani po více než dvou desetiletích není vyřešena. Původní plán sanace ztroskotal, nový návrh – uzavření hořící části sarkofágem za dvě až tři miliardy korun – čelí ostré kritice odborníků i veřejnosti.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Heřmanická halda vznikla navážením hlušiny od 40. let minulého století. Dnes zabírá více než 100 hektarů a dosahuje výšky 30 metrů. V 90. letech v ní samovolně zahořely zbytky uhlí, čímž se z ní stala časovaná ekologická bomba, která uvolňuje škodliviny do okolí. DIAMO mělo haldu zlikvidovat na základě plánu sanace schváleného v roce 2012. Ten počítal se zajištěním kontrolovaného dohořívání a s postupným rozebráním haldy, zpracováním hlušiny, vytěžením zbytkového uhlí a odbornou likvidací kontaminovaných složek. Důležitým prvkem sanace bylo také oddělení hořící části haldy od její nehořící části a od na haldě umístěné skládky chemického odpadu a kalových nádrží pomocí takzvaných oddělovacích vzdušných stěn. Realizace v roce 2014 začala nadějně. Ostravská těžební navrhla technologii na zpracovávání hlušiny v homogenizační lince. Spuštěná technologie slibovala zpracování až 2 milionů tun haldoviny ročně, přičemž stát nemusel platit za její odvoz – naopak inkasoval poplatky. Stejně tak budování oddělovací stěny probíhalo výměnou za vytěžěný materiál. Stát tak získal funkční řešení zcela zdarma. Ideální model.

Projekt se však zadrhl. Ostravská těžební obvinila DIAMO, že jí dodává toxicky kontaminovaný materiál. Výsledkem byl spor, omezení provozu linky na přepracování hlušiny a její definitivní uzavření v roce 2020. Firma následně zažalovala DIAMO o náhradu škody ve výši 1,2 miliardy korun. Do sporu byl vtažen i zhotovitel oddělovací vzdušné stěny, společnost Ridera Bohemia, když se společnost cresco&finance začala domáhat DIAMA o odstranění několika staveb, které zasahují na její pozemky, včetně části oddělovací vzdušné stěny (OVS). DIAMO reagovalo na tuto žádost obviněním zhotovitele, že stěnu vybudoval z nevhodného, hořlavého materiálu. DIAMO se dle veřejně dostupných informací v této věci opřelo především o posouzení ze strany Ing. Zdeňka Čížka, znalce, jehož jméno se objevilo i v jiném příběhu nepovedené sanace společnosti DIAMO – u nechvalně známých Lagun Ostramo. Na dotaz týdeníku EURO, z jakého důvodu posudek neobsahuje procesní znaleckou doložku, odmítl odpovědět.

Ve výsledku se sanace úplně zastavila

Po krachu předchozího plánu přišel státní podnik DIAMO v roce 2024 s novým návrhem – vybudovat na haldě sarkofág za 3 miliardy korun a uzavřít tak hořící část haldy. Výstavba má trvat deset let. Podle DIAMA by sarkofág omezil přístup vzduchu a tím zabránil dalšímu hoření. Proti návrhu se však ostře postavili odborníci i někteří politici. Znalecký posudek vypracovaný znalcem doc. Mgr. Milanem Geršlem, Ph.D. ve spolupráci s doc. Mgr. Evou Geršlovou, Ph.D., kteří patří ke špičkám v oboru geochemie, hydrologie a sanace horninového prostředí, varují před závažnými následky uzavření hořící haldy. Varují, že uvnitř sarkofágu by docházelo k nedokonalému spalování, při němž vznikají vysoce toxické polyaromatické uhlovodíky. Ty by se mohly hromadit, kondenzovat a pronikat do půdy i podzemních vod. Za zmínku stojí, že dle informací deníku si tento posudek původně objednal sám státní podnik DIAMO, který však spolupráci ukončil poté, co bylo zřejmé, že posudek dopadne v neprospěch plánovaného sarkofágu. Vypracování posudku si proto objednala společnost cresco&finance.

Kriticky se k plánovanému sarkofágu vyjádřil i poslanec a bývalý hejtman a někdejší rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. Podle něj není jasné, co veřejnost za tři miliardy vlastně získá, když původní plán stál daňové poplatníky prakticky nulu a DIAMO po celou dobu všechny ujišťovalo, že sanace postupuje. Upozorňuje také, že sarkofág je v daném prostředí diskutabilní experiment, který stále nemá ani řádný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Sanaci výrazně komplikují také nevyřešené majetkové vztahy. Státní podnik DIAMO si v minulosti nezajistil pozemky od společnosti Asental Land ze skupiny Zdeňka Bakaly, které tak skončily v rukou společnosti cresco&finance. DIAMO nyní uvažuje o jejich vyvlastnění, protože firma údajně požaduje až 400 milionů korun, což je zhruba o 350 milonů korun víc než za kolik je koupila společnost cresco&finance a za kolik je mohl pořídit také státní podnik DIAMO. Samotná společnost cresco&finance tvrdí, že by pozemky státu prodala, ale žádnou nabídku zatím nedostala. K vyvlastnění však stát potřebuje, aby byl změnou územního plánu projekt sarkofágu deklarován jako veřejně prospěšná stavba. Ředitel DIAMA Ludvík Kašpar již začátkem roku 2025 uvedl, že podnik je odhodlán proces vyvlastnění zahájit. Situace už se stala tak nepřehlednou, že jí ztěží rozumí i zainteresované strany. Jasné však je, že kvůli nevyřešeným právním a majetkovým sporům, nejasnostem kolem technologie sarkofágu a ekologickým rizikům zůstává řešení problému haldy v Heřmanicích i nadále v nedohlednu.