Sebevědomí českých dívek i žen je na velmi nízké úrovni. A výrazný vliv na to mají sociální sítě a umělá inteligence. Podle průzkumu značky Dove, který zjišťoval postoje 525 českých žen, se v české populaci zakořenil hluboký problém: krásná se dnes cítí jen dvě procenta z nich. A mezi mladými do 26 let se necítí krásná ani jedna.

Skoro dvě třetiny mladých žen čelí narůstajícímu tlaku na svůj vzhled, přičemž každá čtvrtá by byla ochotná obětovat rok života, pokud by to znamenalo dosažení ideálního vzhledu. Nízké sebevědomí se však může promítnout do zhoršeného duševního zdraví a zvyšovat tlak na odbornou lékařskou a psychologickou péči.

„Intenzivní tlak na dokonalost, který přichází ze sociálních sítí plných upravených fotografií a uměle vytvořených modelů krásy, podkopává sebedůvěru žen a negativně ovlivňuje jejich wellbeing,“ uvádí psycholožka Michaela Šimáčková z organizace Onfine, která se zaměřuje na zdravý vztah k technologiím. Podle ní i vývoj umělé inteligence, jež se v roce 2025 očekává jako hlavní tvůrce digitálního obsahu, situaci jen zhoršuje.

Alarmující je i skutečnost, že mladé ženy jsou ochotné podstoupit extrémní kroky, aby dosáhly „dokonalosti“. Každá čtrnáctá by dokonce obětovala čtvrtinu své inteligence pro lepší vzhled. Lenka Jonáková, brand manažerka značky Dove, říká, že výsledky potvrzují neúnosný tlak na mladé ženy ze všech stran – ze sociálních sítí, od rodiny, přátel i médií.

„Proto se značka Dove snaží dlouhodobě podporovat přijetí přirozené krásy, autentického vzhledu a individuální krásy, která stojí nad digitálně vytvořenou dokonalostí,“ vysvětluje a odkazuje na řadu mediálních a obchodních kampaní.

„Musíme vytvářet prostředí, ve kterém je každá žena krásná taková, jaká je. Společně můžeme tento tlak zmírnit a přispět k tomu, aby se ženy cítily sebevědomě bez ohledu na trendy,“ dodává Jonáková.

Dopad na duševní zdraví nejen dospělých, ale i dětí

Sociální internetové platformy nemají škodlivý dopad jen na dospělé. Nová studie britských vědců potvrdila souvislost mezi trávením času na sociálních sítích a zhoršeným duševním zdravím dětí. Používání sociálních sítí u teenagerů je výrazně spojeno s vyšší mírou úzkostí a depresí, což vede k tomu, že častěji potřebují psychiatrickou pomoc.

Podle závěrů studie se s duševními problémy spojenými se sociálními sítěmi potýkají častěji dívky než chlapci. To souvisí s jejich častější tendencí srovnávat se s ostatními, což může vést k pocitům méněcennosti. Dívky jsou také častěji vystaveny sexuálním narážkám, obtěžování a šikaně kvůli svému vzhledu.