Turné Eras americké zpěvačky a skladatelky Taylor Swift dobývá Evropu, na každé zastávce vyprodává desetitisícové stadiony několik večerů za sebou. To vede analytiky k debatám, nakolik mohou desítky tisíc „swifties“ stimulovat místní ekonomiku. Agentura Reuters ve své analýze dochází k závěru, že se vliv hudebních, ale i sportovních akcí na ekonomiku přeceňuje.
Řada lidí doufá, že Swiftová společně s olympiádou ve Francii a fotbalovým mistrovstvím Evropy v Německu pozvednou evropskou ekonomiku, která se poslední dva roky s obtížemi vyhýbá recesi a zaostává za Spojenými státy.
Je tady ale jeden problém: „Swiftonomika“ není skutečná. Ačkoliv je americká hudebnice megahvězdou, která způsobila revoluci v hudebním průmyslu, až opadne nadšení, na zpozorování jejího ekonomického přínosu budete potřebovat lupu.
Příkladem může být Stockholm. V květnu se jejích tří koncertů zúčastnilo téměř 180 tisíc fanoušků, z nichž půlka přijela z ciziny, a vygenerovali městu obrat blížící se 850 milionům švédských korun (1,87 miliardy korun). Pro Stockholm skvělý třídenní kšeft, ale kapka v moři pro švédskou ekonomiku, která je přitom s roční produkcí 623 miliard dolarů (14,5 bilionu korun) až osmá největší v EU.
„Tento dodatečný obrat je pro Stockholm a zejména pro jeho odvětví cestovního ruchu velkou víkendovou vzpruhou,“ řekl hlavní ekonom Stockholmské obchodní komory Carl Bergkvist. „Ale tím to končí – jeden víkend, bez viditelného nebo významného dopadu na celkový hospodářský růst.“
Dopad na ceny je podobně neviditelný a mohl by být dokonce menší, než když o rok dříve přijela Beyoncé, jejíž vystoupení vyvolalo strach z inflace. Ať už s efektem Beyoncé, nebo bez něj, švédská inflace od té doby spadla z deseti procent na současných něco málo přes dvě procenta.
„Existuje efekt Taylor Swfitové? Pokud ano, tak jen extrémně malý a dočasný,“ uvedl Carsten Brzeski, ekonom banky ING. „Před podobnými velkými akcemi se vždycky hodně mluví o velkých ekonomických přínosech, ale po jejich skončení byste potřebovali lupu, abyste v číslech tyto takzvané přínosy našli,“ dodal.
Totéž platí pro olympiádu a Euro 2024. Jsou přínosem pro restaurace, výtoč piva nebo prodejce souvisejících suvenýrů, ale nemají trvalý vliv na spotřebu. „Tato spotřeba obvykle představuje výdaje, které by spotřebitelé vynaložili tak jako tak, a jde obvykle o substituci,“ nechal se slyšet profesor Simon Shibli z Sheffield Hallam University.
Podle tohoto argumentu jdou peníze vynaložené na vstupenky nebo ubytování z rodinného rozpočtu, v němž zbyde o to méně na jiné výdaje, třeba na cestování nebo stravování v restauracích. Žertovný „index čepovaného piva“, který vydává finanční dům Danske Bank, vykázal masivní nárůst, když Dánsko naposledy hrálo na mistrovství Evropy. Na maxima se dostal, když hospody a restaurace zaznamenaly 106procentní nárůst tržeb při zápase s Anglií.
„Z mikroekonomického hlediska tyto akce znamenají stimul, ale i ten je malý a dočasný,“ komentoval tato data Piet Haines Christiansen z Danske Bank. „Jsou relevantní pro konkrétní odvětví jako hotely a stravování, kamkoliv dorazí Taylor Swiftová, nebo pro prodej piva v zemích, které zrovna hrají fotbal,“ dodal.
Některá místní média se minulý měsíc chytila průzkumu banky Barclays o utrácení „swifties“ a naznačila, že její koncerty přinesou britské ekonomice jednu miliardu liber (29,5 miliardy korun). Ale kromě zmíněného substitučního efektu je třeba připomenout, že velká část obratů vygenerovaných turné Eras skončí v USA, což ještě zmenšuje už tak malý lokální ekonomický přínos.
V ekonomikách velikosti Británie nebo států kontinentální Evropy ale podobné transfery nepohnou ani s daty o mezinárodním obchodu, jen v dubnu totiž přebytek obchodní bilance (převaha vývozu nad dovozem) dvaceti zemí eurozóny dosahoval 39 miliard eur, připomíná Reuters.
