Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Daň za přechod k elektromobilitě: v Německu prý zanikne 178 tisíc míst

Studie prestižního ekonomického Ifo Institutu tvrdí, že do roku 2025 zanikne v Německu 178 tisíc pracovních míst kvůli přechodu průmyslu na elektromobilitu. V roce 2019 pracovalo v oboru „spalovacích motorů“ přes 600 tisíc lidí.

Daň za přechod k elektromobilitě: v Německu prý zanikne 178 tisíc míst
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Elektromobilita, jež má v následujících letech v rámci Evropské unie převrátit automobilový sektor vzhůru nohama, je obhajována politiky a úředníky v Německu a Bruselu i s tím, že vytvoří dostatek pracovních míst pro všechny, kteří nyní pracují na vývoji a výrobě spalovacích motorů.

Jak ale ukazuje studie mnichovského Ifo Institutu – nutno říci na objednávku německého Svazu automobilového průmyslu (VDA) –, dojde jen v Německu ke ztrátě značného počtu pracovních míst. Už do roku 2025 by v automobilovém sektoru mohlo o práci přijít 178 tisíc lidí. Ani plánované odchody do důchodu tento propad nevykompenzují.

Ekonomové se zaměřili na analýzu toho, kolik v současné době firmy zaměstnávají lidí ve vývoji a výrobě komponentů spalovacích motorů. Vycházeli z údajů pro rok 2019. Došli k závěru, že celkem tento sektor, který má po roce 2025 s nástupem nové emisní normy Euro 7 ustoupit alternativním pohonům, dával před nástupem pandemie covidu práci 613 tisícům lidí. 

Přímo na výrobě motorů a dalších komponentů nezbytných pro spalování se podílelo 447 tisíc zaměstnanců. K tomu je potřeba připočíst i 166 tisíc lidí, již se zabývají produkcí motorových paliv.

Třetina elektromobilů už v roce 2025

Zásadní pro zaměstnanost bude fakt, jak vysoký podíl elektromobilů na celkové produkci v německém automobilovém sektoru nakonec vznikne. Do roku 2025 bude muset dosáhnout podíl elektrických aut kvůli snižování emisí oxidu uhličitého 29 až 36 procent. O pět let později to už má být 35 až 47 procent. Přitom v roce 2019 činil tento podíl v rámci EU pouhá 3,5 procenta. 

Pokud se má naplnit „zelený scénář“ Bruselu, v roce 2025 v německém automotive sektoru přijde o práci zmíněných 178 tisíc lidí. A do roku 2030 tento počet vzroste na 215 tisíc lidí. Částečně to mohou vyřešit odchody silných poválečných ročníků do důchodu. Do čtyř let to má být 75 tisíc zaměstnanců, sto tisíc lidí ale stále zůstává ohroženo.

Studie Ifo Institutu varuje před tím, že u elektrických pohonů je potřeba vyrábět mnohem méně dílů, navíc výroba akumulátorů je silně automatizována, takže nepřinese mnoho pozic navíc. Dosud jsou baterie do aut importovány především z Asie. Než se vybudují nové kapacity pro výrobu akumulátorů v Evropě, bude to několik let trvat. 

Potvrzuje se tím i tři roky stará studie Fraunhoferova institutu, kterou si zadalo odborové hnutí IG Metall. I po započítání vytvoření nových pozic přijde do roku 2030 německý sektor autoprůmyslu o 75 tisíc míst. Nároky na přechod k elektrickým autům se ale od té doby zvýšily. 

Prezidentka svazu VDA Hildegarda Müllerová varovala především před neustálými změnami parametrů odklonu od spalovacích motorů k elektromotorům. Autoprůmysl potřebuje vědět, jaké podmínky budou platit za pár let, aby se na transformaci mohly podniky dobře připravit.   

Prezident Ifo Institutu Clemens Fuest potvrdil, že největší nároky na změnu výroby v automobilovém sektoru dopadnou na středně velké dodavatelské firmy.