Spolková vláda v Berlíně se obává, že by firmu z Tübingenu mohli „vyfouknout“ zahraniční investoři. Vstup do strategických firem, který obhajuje ministr hospodářství Peter Altmaier, byl původně zamýšlen jako ochrana proti čínskému vlivu. V případě biotechnologické firmy Curevac ale jde o finanční hráz proti kapitálu ze Spojených států.
Za 300 milionů eur (osm miliard korun) má mít německá republika ve společnosti 23procentní podíl a být významným minoritním akcionářem. Curevac podle německého ministerstva financí plánuje v červenci vstoupit na americkou burzu. Tento postup ale kritizuje opozice ze Svobodné demokratické strany (FDP) nebo místní ekonomové.
„Tuto hospodářskou politiku vnímám velmi kriticky. Na tom nic nemění ani pandemie covidu-19. Je to protekcionistické opatření,“ řekl v Německu uznávaný ekonom Lars Feld. Tím, že německá vláda chce tímto krokem zabránit převzetí zahraničním kapitálem, podle něj hrozí, že podobně budou reagovat i ostatní země. Což by v konečném důsledku mohlo negativně ovlivnit i exportní německou ekonomiku.
Trumpův nátlak
V tomto případě by mohlo jít o reakci ze strany Spojených států, protože zástupci společnosti Curevac jednali už v březnu v Bílém domě a prezident Donald Trump lobboval za to, aby firma dodávala očkovací látku pouze na americký trh. Její manažery přesvědčoval, aby firmu přesunuli do USA. Sliboval jim za to finanční odměnu.
Prezident Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu Gabriel Felbermayr krok vlády Angely Merkelové označil jako politický kalkul, jež má společnosti ukázat, že vláda chce Němce ochránit před pandemií a dělá pro to doslova vše, co je v jejich silách. „Z ekonomického hlediska je třeba pohlížet na tento krok velmi kriticky. Existuje řada dalších společností, které pracují na vakcíně. S financováním firmy Curevac dojde k masivnímu zasahování do volné soutěže firem,“ řekl Felbermayr.
Ve vývoji vakcíny proti současné pandemii koronaviru pokročila i firma z Mohuče Biontech. Do té ale stát nevstupuje. Přitom už obě společnosti začaly s klinickými testy svého preparátu. Celosvětově pracuje na vývoji vakcíny až 140 různých týmů, jen dva projekty se dostaly do třetí fáze klinického testování, kdy je vakcína podávána tisícům dobrovolníků. Běžně trvá vývoj nové očkovací látky pět let.
Felbemayr namítá, že vstup německého státu do společnosti vyvolává řadu otázek, jež nejsou plně zodpovězeny, a ani parlament nemůže efektivně tento postup kontrolovat. Navíc hrozí i finanční rizika, jež mohou dopadnout na daňové poplatníky.
Čína koupila německé roboty
Feld připomněl, že vstup do strategických firem oznámil Altmaier už na začátku roku 2019, s cílem čelit rostoucímu čínskému vlivu v německé ekonomice. Ministr navíc předložil návrh nového zákona, který má ztížit vstup zahraničním investorům do klíčových firem. Politik CDU požaduje, aby podobné opatření platilo v rámci celé EU.
Upozorňuje se hlavně na firmu Kuka z Augsburgu, kterou v roce 2016 koupili Číňané. Firma vyrábí robotické systémy pro průmyslové využití a kritici tvrdí, že čínští investoři koupili firmu hlavně kvůli jedinečnému know-how.
Feldovi vadí, že celé ekonomice EU hrozí uzavírání před světem, což je špatná zpráva hlavně pro silně exportní ekonomiky, jako je Německo. Koupě pětinového podílu v Curevacu se nelíbí ani poslanci z rozpočtového výboru za FDP Otto Frickemu.
„Je to riskantní sázka na budoucí úspěch firmy. Proč nyní vláda vstupuje do Curevacu, ale ne do Biontechu? Ukazuje to, jak je takové rozhodnutí svévolné. Jedna firma bude podpořena 300 miliony eur, jeho konkurent nikoliv. Vláda ani nevysvětlila, proč by měla být státní účast důležitým spolkovým zájmem,“ zdůraznil Fricke.
