Plány na zajištění dalšího balíčku financování pro švédského výrobce baterií do aut se rozplývají. Stále pravděpodobnějším scénářem je, že společnost, která od investorů získala 15 miliard dolarů, nakonec zkrachuje.
Plány na zajištění dalšího balíčku financování pro švédského výrobce baterií do aut se rozplývají. Stále pravděpodobnějším scénářem je, že společnost, která od investorů získala 15 miliard dolarů, nakonec zkrachuje.
Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.
Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.
Společnost McDonald's se snaží po skandálu s hamburgery infikovanými bakterií E.coli napravit svou reputaci. Rozhodla se investovat zhruba 100 milionů dolarů, které rozdělí mezi marketingové aktivity a jednotlivé postižené pobočky, kterým po vypuknutí nákazy výrazě klesly tržby.
Společnost McDonald's se snaží po skandálu s hamburgery infikovanými bakterií E.coli napravit svou reputaci. Rozhodla se investovat zhruba 100 milionů dolarů, které rozdělí mezi marketingové aktivity a jednotlivé postižené pobočky, kterým po vypuknutí nákazy výrazě klesly tržby.
Prohlášení premiéra Fialy, že za jeho vlády budeme mít do několika let mzdy srovnatelné s těmi v Německu nebo v Rakousku, je víc než mimo realitu. Vždyť v posledních pěti letech se zaostávání Čechů za těmito zeměmi ještě více prohloubilo a Češi jsou na tom vůbec nejhůře ze všech zemí OECD
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku podle dat OECD mzdově ještě více oskočily. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než v roce 2019.
V posledních pěti letech narostla průměrná mzda za odpracovanou hodinu reálně – tedy v očištění o inflaci – v Rakousku o zhruba deset procent a v Německu o přibližně jedno procento (viz graf OECD níže). V Česku se ovšem ve stejném období, tedy od posledního čtvrtletí roku 2019 do letošního roku, průměrná mzda propadla o zhruba šest procent (celá studie OECD, publikovaná před necelými dvěma týdny, je zde).
Česko si tak stojí vůbec nejhůře ze všech zemí organizace OECD. Jeho existující mzdové zaostávání za bohatšími ekonomikami se v posledních pěti letech dále prohloubilo. Je tak dost dobře možné, že v příštích pěti letech budou Češi vůbec rádi, když se třeba ve vztahu ke mzdám Rakušanů alespoň vrátí na úroveň svého zaostávání roku 2019. Takže o tom, že by je mzdově dohnali, nemůže být řeč. To by se rovnalo ekonomickému zázraku.
Ekonomické zázraky sice nastat mohou, například vývoj v Západním Německu v dekádách po druhé světové válce bývá za zázračný označován i v odborných studiích, avšak žádný podobný vývoj nyní v celém regionu střední a východní Evropy očekávat nelze. Pokud by tento region přesto získal nějaký vysoce pozitivní impuls – pozitivní ekonomický šok –, těžko by se vztahoval pouze k jedné zemi. Pravděpodobněji by nastalo jeho „rozlití“ přes hranice, takže by z navýšeného růstu výdělků těžili nejen Češi, ale právě třeba i Němci či Rakušané. Takže mzdový rozdíl mezi těmito národy by se příliš neměnil, i když by si všechny znatelně polepšovaly.
A vzhledem k vývoji ve světové ekonomice je mnohem pravděpodobnější naopak negativní ekonomický šok. Ten může mít podobu například neblahého dopadu možných cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla by v EU poškodila nejvíce českou a irskou ekonomiku, jak dokládá nedávno vydaná studie Konfederace dánského průmyslu. V Česku může do roku 2027 přijít kvůli Trumpovým clům o práci přibližně 55 tisíc lidí. To samozřejmě vytvoří tlak na pomalejší růst mezd a na další prohloubení mzdového zaostávání Česka za Německem i Rakouskem, přestože ekonomiky těchto zemí budou Trumpovými cly rovněž zasaženy nepříznivě.
Slibovat za takových okolností dohnání mezd Němců a Rakušanů je tedy nezodpovědné i z toho důvodu, že takový slib předpokládá určitý vývoj, který však žádný český politik, ani premiér, nemá ve své moci ovlivnit. Leda že by premiér Fiala už nyní věděl, že Trumpovi cla rozmluví a že se geopolitická situace ve světě bude v příštích pěti letech vyvíjet z hlediska Česka opravdu mimořádně příznivě, což mimo jiné předpokládá velmi brzké ukončení války na Ukrajině a zásadní zlepšení vztahů Západu s Ruskem či Čínou. Ale i kdyby se toto vše stalo, stále bude šance na mzdové dohnání Rakouska či Německa přinejlepším jen v řádu nízkých desítek procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
