Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Ve většině evropských zemí rostl v prvním čtvrtletí reálný disponibilní příjem domácností. Nejvíce si polepšili Poláci. Naopak mezi několik málo zemí, u kterých došlo k poklesu příjmů, patří i Česko.
Pro většinu zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) platí, že v prvních třech měsících tohoto roku rostly reálné příjmy domácností a také reálný hrubý domácí produkt (HDP).
V případě růstu reálných – tedy očištěných o inflaci – disponibilních příjmů, které EU definuje jako veškeré peněžní příjmy domácnosti mínus zaplacené daně a sociální odvody, se v prvním kvartálu nejlépe dařilo Polákům.
Polským domácnostem vyrostly příjmy ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023 o 10,2 procenta. Na druhém místě se umístili Portugalci s růstem o 6,7 procenta, třetí byli Italové s plus 3,4 procenta.
Mezi několik málo zemí, ve kterých došlo k propadu příjmů, ale patří i Česko. Tuzemské domácnosti si pohoršily v tomto ukazateli o 1,4 procenta, stejně jako Belgičané. Hůře jsou na tom pouze Řekové, kde reálné příjmy klesly o 1,9 procenta, informoval web Euronews.
OECD v případě Polska uvedla, že skokový nárůst příjmů byl způsoben zvýšením odměn zaměstnancům, sociálními dávkami a příjmy z majetku. Druhá Itálie pak těží ze zvýšení náhrad zaměstnancům a také vyšším sociálním transferům.
Polepšili si ale i lidé v dalších dvou velkých evropských ekonomikách, jako je Španělsko a Německo. U Španělů došlo k růstu o 1,5 procenta, v případě Němců se jednalo o reálný růst disponibilních příjmů o 1,4 procenta. V průměru všech zemí OECD disponibilní příjmy rostly o 0,9 procenta.
Reálný HDP na hlavu pak mezičtvrtletně rostl v 21 z 27 zemí v celé Evropě, i když v některých zemích byl nárůst velmi mírný. Největší růst zaznamenalo Turecko o dvě procenta, následované Lotyšskem o 1,1 procenta. Také v Česku rostl reálný HDP o 0,6 procenta. V případě tohoto ukazatele byl průměr zemí OECD 0,3 procenta.
