Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Reálné mzdy v Česku klesly za posledních pět let nejvíce ze zemí OECD

Reálné mzdy v Česku mezi posledním čtvrtletím roku 2019 a letošním prvním čtvrtletím klesly o 7,5 procenta. Stejný pokles v tomto období zaznamenalo i Švédsko. V obou zemích se tak reálné mzdy snížily nejvíce z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z výhledu zaměstnanosti OECD.

Reálné mzdy v Česku klesly za posledních pět let nejvíce ze zemí OECD
ilustrační foto | Shutterstock.com

Třetí největší pokles od roku 2019 zaznamenaly reálné mzdy v Itálii, a to o 6,9 procenta. Následuje Nový Zéland, kde ve stejném období reálné mzdy spadly o 6,2 procenta, a Finsko s poklesem o 5,9 procenta.

Na druhé straně žebříčku OECD se octla Litva, kde reálné mzdy od konce roku 2019 vzrostly o 16,5 procenta. Následuje Maďarsko s nárůstem o 13,5 procenta a Polsko, kde se reálné mzdy zvýšily o 9,3 procenta. Ve Slovinsku si zaměstnanci průměrně polepšili o 9,2 procenta a v Lotyšsku o 8,2 procenta. Průměrně v zemích OECD za pět let mzdy reálně stouply o 1,5 procenta.

Lépe Česko vychází z meziročního srovnání. V prvním čtvrtletí byly reálné mzdy v Česku o 3,8 procenta vyšší než ve stejném období loňského roku. Jde o jedenáctý nejvyšší nárůst ze zemí OECD. Nejvyšší nárůst zaznamenala Kostarika, a to o 16,4 procenta, následovaná Lotyšskem s meziročním nárůstem o 11,7 procenta. Největší pokles naopak zaznamenalo Japonsko, a sice o 1,8 procenta. Průměrně mzdy v zemích OECD za rok reálně vzrostly o 3,5 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v Česku vzrostla meziročně o 6,3 procenta. Kvůli stále vysoké inflaci ale reálně klesla o 1,2 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku ale už při meziročním nárůstu o sedm procent stoupla i reálně o 4,8 procenta.