Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
„Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech,“ uvedlo v predikci ministerstvo financí. Podle něj díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace porostou i reálné mzdy.
Podle srpnové predikce by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o tři tisíce korun vyšší než letos. Dostat by se mohla na 49 233 korun. Výhled na další léta počítá s tím, že v roce 2026 by průměrný výdělek dosahoval 51 751 korun a v roce 2027 pak 54 179 korun.
Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent.
Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43 120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38 236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44 330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45 251 korun a u platů 50 391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33 699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41 597 korun.
Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57 335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39 650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30 941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66 326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46 461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43 575 korun.
Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53 455 korunách, u lidí s maturitou na 41 897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27 475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58 382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45 935 korun. Víc než 41 564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích.
Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách.
