Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale již od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli vysoké inflaci od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.
V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace vzrostla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent. Mezičtvrtletně se mzda zvýšila o 1,7 procenta.
„Reálná mzda v prvním čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta, a to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí tohoto roku zvýšila oproti prvnímu kvartálu loňského roku o 2 884 korun. Spotřebitelské ceny také rostly, a to o 2,1 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,2 procenta. Počet zaměstnanců však zůstal zhruba stejný. Meziročně sice vzrostl, ale pouze o 0,1 procenta.
Medián, tedy střední hodnota mezd, stoupl letos v prvním čtvrtletí meziročně o 5,5 procenta na 36 651 korun. U mužů dosáhl 39 541 korun a u žen 33 793 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 753 korunami a 69 219 korunami.
Z jednotlivých odvětví byl nejvyšší růst průměrné mzdy bez započtení inflace ve zdravotní a sociální péči, kde dosáhl 11,1 procenta. O více než desetinu stouply mzdy také v administrativní a podpůrné činnosti, výrobě elektrických zařízení a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi.
Nejméně naopak rostly mzdy ve vzdělávání, kde se zvýšily o 1,9 procenta, a ve veřejné správě a obraně s růstem o 2,1 procenta. V těchto dvou odvětvích tak podle analýzy ČSÚ mzdy reálně, po započítání růstu cen, nerostly.
