Globální investiční kanonáda Saúdské Arábie končí, tamní fond PIF bude aktivní na domácí půdě

Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.

Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.

Celý článek
0

Komentář: V případě, že Čína napadne Tchaj-wan, dojde ke globální krizi velkého rozměru

Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.

Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.

Celý článek
0

Komentář: Skrytá hrozba pro Evropu. Levná IoT zařízení z Asie jsou tikající bomba

Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.

Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.

Celý článek
0

Snížení DPH pomohlo. Němci začali víc nakupovat

Snížení sazeb DPH v Německu i přes kritiku opozice přineslo v srpnu překvapivá čísla. Maloobchodníci měli vyšší tržby než o rok dříve. Polovina Němců přiznává, že místo za dovolenou utrácejí v německých obchodech.

Snížení DPH pomohlo. Němci začali víc nakupovat
ilustrační foto | Shutterstock.com

Od července německá vláda v rámci podpory německé snížila sazby daně z přidané hodnoty do konce roku. Vyšší, 19procentní sazba se snížila na 16 procent, nižší, kam spadají potraviny a zboží denní spotřeby, se snížila ze sedmi na pět procent. Opozice v té době tvrdila, že takové opatření nebude mít na podporu spotřeby žádný vliv. Opatření kritizovala pravice z FDP i levicové strany Die Linke a Zelení.

Ukazuje se ale, že to je přesně naopak. Statistiky za srpen dokládají, že němečtí spotřebitelé vzali obchody útokem. Po započítání inflace v srpnu rostly tržby v maloobchodě meziročně o 3,7 procenta, nominálně to bylo dokonce o 5,2 procenta. Ve srovnání s únorovými čísly, ještě než začala pandemie covidu-19, jsou tržby maloobchodníků reálně o 5,8 procenta vyšší.

„Maloobchod odstranil výpadek, který způsobilo uzavření ekonomiky,“ ohodnotil výsledek Martin Moryson, jenž je hlavním ekonomem ve fondu DWS Group se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Při sečtení tržeb za prvních osm měsíců to pak znamená, že  výsledek oproti loňskému období je lepší o 2,9 procenta.

Němci se podle statistiků zaměřili hlavně na nákup nábytku, domácích spotřebičů a stavebních potřeb. V těchto segmentech se tržby reálně zvýšily o 8,1 procenta. Společně s nákupem automobilů to je oblast, kde mohou lidé nejvíce ušetřit. Při nákupu zboží za deset tisíc eur se jedná o úsporu ve výši 250 eur. V případě supermarketů a hobbymarketů růst činil 2,9 procenta. To je také slušné číslo, pokud se vezme v úvahu velikost tohoto segmentu.

Němečtí turisté zůstali doma

Jedním z argumentů, proč se v srpnu maloobchodu tak dařilo, je fakt, že Němci, kteří jsou vášnivými turisty, tentokrát zůstali ve velké míře kvůli omezením doma. Místo utrácení na zahraniční dovolené v restauracích a hotelech vydávali peníze za zboží v Německu, což je přesně to, co si od snížení daní německá vláda slibovala. Podle agentury Kantar 46 procent dotázaných uvedlo, že v tomto roce utratí za dovolenou méně peněz než o rok dříve. 

Ne všem sektorům se ale dařilo dobře. V případě obchodních domů byl výsledek slabší než loni, tržby obchodníkům meziročně poklesly o 2,5 procenta. Také obchody prodávající obuv, textilie, oblečení a kožené zboží zaznamenaly až desetiprocentní pokles. Je to dáno tím, že se zákazníci ve velké míře přesunuli do internetových obchodů, a také tím, že řada pracovníků utratila za oblečení méně, protože pracovali z domova. 

Internetoví obchodníci pak na současné situaci vydělávají nejvíce. Jejich tržby byly meziročně v srpnu vyšší dokonce o 23 procent. Moryson dodal, že trend odklonu od kamenných obchodů k elektronickým bude pokračovat. Řada zákazníků se do malých obchůdků už nevrátí. Nejvíce to postihne centra měst s vysokými nájmy, kde řada obchodů zkrachuje.

Vysoké nájmy spustí vlnu bankrotů

Sdružení pro maloobchod HDE lobbuje za to, aby výše nájmů pro obchodníky klesla. Šéf sdružení Stefan Genth tvrdí, že řada maloobchodníků je v centrech měst kriticky ohrožena a kvůli propadům tržeb není schopna nájemné platit. Zástupci německých Zelených navrhují, aby majitelé menších obchodů nebo kaváren měli možnost uzavřít nové, výhodnější nájemní smlouvy, aby nezkrachovali. Alespoň pro období, než pandemie koronaviru odezní.

Pouze třetina obchodníků byla schopna domluvit s majiteli nemovitostí snížení nájemného, vyplývá z údajů HDE. Čtvrtina z nich si vyjednala odklad plateb. Genth si postěžoval na to, že hlavně velcí institucionální pronajímatelé nechtějí obchodníkům slevit. Jsou to většinou penzijní nebo další fondy, které musí vykazovat zisk. 

Pivnice proti pojišťovnám

Množí se také soudní spory majitelů obchodů nebo restaurací s pojišťovnami, které odmítají platit plnění v případě uzavření provozoven. Prvoinstanční soud v Mnichově nyní potvrdil odškodnění ve výši milion eur majiteli pivnice Augustiner-Keller, který musel na jaře na měsíc zavřít. 

Rozsudek zřejmě spustí další vlnu sporů, když majitelé restaurací vidí, že mají šanci spor s pojišťovnou vyhrát. Christian Vogler, který známou pivnici provozuje, pochválil rozhodnutí soudce, jenž uznal, že přístup pojišťoven je protiprávní. Dodal, že mnoho mnichovských podniků je kvůli covidu a propadu tržeb existenčně ohroženo

Genth navrhuje, aby se změnil německý občanský zákoník a umožnil úpravu nájemních smluv v případě, že vláda nařídí karanténní opatření a omezí podnikání obchodům nebo restauracím. Chce, aby byl zřízen speciální fond, do kterého bude přispívat stát i radnice, aby se v centrech měst udržely obchody i služby.