Česko zkouší znovu oživit své kdysi slavné přístavy v německém Hamburku. Poté, co se nepovedl plán ministra dopravy Dana Ťoka na 150milionovou investici, která měla zchátralá pronajatá území dostat z nejhoršího, zkouší nyní ministerstvo dopravy vyjednat, že Moldauhafen a Saalehafen vrátí po necelých sto letech zpět Hamburku a raději přijme nabídku na nové území. Výhodnost směny už potvrdila studie, začínají jednání o podmínkách.

Studie směnu území doporučila. Je ale zřejmé, že samotná doprava po Labi by efektivitou na potřebné investice v Hamburku nestačila. Do fungování nového prostoru v přístavu bude třeba zapojit i překládku silniční a železniční dopravy, aby se dostavil požadovaný ekonomický efekt. Koneckonců význam říční dopravy je v době rychlých dodávek zboží „just in time“ a započtení nákladů na provoz lodí oproti dvěma zmíněným druhům dopravy výrazně diskvalifikován.

Po několika letech se tak vrací do hry hamburské území zvané Kuhwerder. Místo o rozloze třicet tisíc čtverečních metrů s manipulační a skladovací plochou, kam mohou směle připlout středně velké námořní lodě s ponorem do jedenácti metrů bez omezení jejich výšky. „V současné době zahajujeme znovu jednání s německou stranou o podmínkách směny pozemku na takzvaném „Kuhwerder“ terminálu. Je přímo v centru města v nákladním přístavu a existuje tu možnost přístupu i námořních lodí, což na těch starých územích nebylo možné. Je to pro nás proto mnohem výhodnější,“ popisuje ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. 

V novém přístavu by podle něj vznikl multimodální terminál, který by kombinoval železnici, silniční, říční a námořní dopravu. Kuhwerder Hafen je mimochodem dobrá adresa – leží v těsné blízkosti přístavního mola, odkud vyrážejí luxusní zaoceánské parníky na okružní jízdy. A také je na dohled od novostavby Labské filharmonie, která se stala novou dominantou Hamburku. Česko by tak získalo přímé lodní spojení s mořem. Saalehafen a Moldauhafen mají oproti tomu od volného moře ještě zhruba sto kilometrů distanc, větším problémem jsou ale potíže s hloubkou v přístavu, která nedovoluje velkým lodím připlout.

Proč se nepovedly plány na opravu dvou přístavů? Co se děje v tom třetím, Peutehafenu, který Československo koupilo? Jak do problému promluvila česko-německá smlouva o Labi a proč se o směně mluví už šest let, aniž by k ní došlo? Jaká jsou její rizika a jaká byla historie přístavů? Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.