Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Běžné čištění uší proměnilo mladou Abby Hoffman v hvězdu sociálních sítí. Když při hygienické proceduře nedokázala vložit vatovou tyčinku do ucha, propadla panice. Přivolaná matka následně v uchu objevila pilulku antidepresiva. Abby o své zkušenosti ihned referovala na sociálních sítích, kde našla vlnu solidarity od svých vrstevníků.
Běžné čištění uší proměnilo mladou Abby Hoffman v hvězdu sociálních sítí. Když při hygienické proceduře nedokázala vložit vatovou tyčinku do ucha, propadla panice. Přivolaná matka následně v uchu objevila pilulku antidepresiva. Abby o své zkušenosti ihned referovala na sociálních sítích, kde našla vlnu solidarity od svých vrstevníků.
Spojené státy stále častěji nasazují v oblasti Jihočínského moře bombardéry B-1, které se začaly vyvíjet už před 60 lety. Přelety mají odradit Čínu od expanzivních choutek.
V době, kdy Tchaj-wan navštívil předseda Senátu Miloš Vystrčil a rozzuřil tím čínské komunisty, se ukazuje, že oblast okolo čínského pobřeží může být rozbuškou pro vyvolání vážnějšího konfliktu. Aby Spojené státy zabránily čínské expanzi v této oblasti, nasazuje americká armáda také osvědčené bombardéry z éry studené války.
Nadzvukový těžký bombardér Rockwell B-1 Lancer, kterému se říká také Bone, totiž dokáže v řádu hodin, na rozdíl od lodí, zasáhnout v regionu Jihočínského moře. Je vybaven nejmodernějšími raketami, jež mají americké síly k dispozici.
Na nasazení bombardérů, které se začaly vyvíjet už za éry prezidenta Johna Kennedyho, upozornila reportáž agentury Reuters. „USA chtějí vyslat zprávu, že čínské lodě i pozemní cíle mohou být kdykoliv ohroženy,“ napsal reportér z Hongkongu.
Právě agresivní postup Pekingu v bývalém britském přístavu vyvolává obavy z čínského napadení ostrova Tchaj-wan, kterému vyjadřují vojenskou podporu hlavně Spojené státy. Do neklidné oblasti od ledna pravidelně létá z vojenské základny na ostrově Guam v Pacifiku dvojice bombardérů. V červenci provedly nízký průlet nad letadlovou lodí USS Ronald Reagan a její doprovodnou flotilou, která prováděla cvičení ve Filipínském moři.
Bombardéry, jež jsou ve službě od roku 1986, jsou vyzbrojeny novými špičkovými střelami AGM-158B z roku 2018. Na palubě jich Bone může mít až 24 kusů. Střely jsou radary těžko odhalitelné a mohou zasáhnout cíl až na vzdálenost 600 kilometrů.
„Jediný B-1 může vypálit tolik munice, jako celá námořní bitevní skupina lodí za jeden den,“ vysvětlil výhodu amerických bombardérů David Deptula z washingtonského Mitchellova institutu pro letectví. „V závislosti na tom, kde se nacházejí letadlové lodě, může trvat jejich nasazení týdny,“ dodal bývalý generálporučík letectva.
Bombardéry mohou reagovat v řádu hodin: z Austrálie dolétnou k pobřeží Číny za šest hodin. Jejich nasazení má odradit čínské komunisty od případného válečného dobrodružství. Rychlá reakce letectva může být pro americké spojence v oblasti čínského pobřeží klíčová, uvádějí západní vojenští odborníci.
Tichomořské letecké síly podle mluvčí amerického letectva Veronicy Perezové záměrně informují o svých misích bombardérů, aby ujistily spojenecké země, že podporují regionální stabilitu a svobodu v celém indicko-pacifickém prostoru.
Čínské ministerstvo obrany na dotazy agentury Reuters ohledně nasazení amerických bombardérů neodpovědělo. Vztahy mezi jadernými mocnostmi – Washingtonem a Pekingem –, jsou v současnosti na nejhorší úrovni od masakru studentů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Připomíná se i srpnová návštěva amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara na Tchaj-wanu, který komunistická Čína považuje za své území.
Azar byl nejvyšším americkým činitelem na ostrově za posledních 40 let. Peking v této souvislosti nevyloučil ani použití síly, aby „umravnil“ tchajwanské politiky. Tamní Čínská republika vznikla v roce 1949, když se na ostrov stáhla antikomunistická vojska generála Čankajška.
V rámci současné americké antičínské politiky ministr zahraničí Mike Pompeo označil Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu nikoliv za složku, jež má chránit čínský lid, ale vojenskou sílu komunistů pro potlačování projevů svobody a rozšiřování vlivu. I proto Trumpova administrativa podpořila zintenzivnění operací americké armády v oblasti Jihočínského moře. Čínské teritoriální nároky v oblasti jsou podle Pompea nezákonné.
Bombardéry s novými raketami mají odradit čínské pozemní i námořní síly od případného útoku na americké letadlové lodi. Američané mají respekt z nasazení čínských raket Dong-Feng, jež mají likvidovat právě letadlové koráby moří. Čína také provádí testy balistických raket středního doletu v Jihočínském moři.
Vojenští analytici upozorňují na to, že se bombardovací síla amerického letectva významně snížila od pádu Sovětského svazu. Na konci studené války měly Spojené státy k dispozici 400 bombardérů, nyní to je 158 letadel. Čeká se na zavedení moderního letadla B-21 výrobce Northrop Grumman s technologií stealth, které umožní snadnější průnik na silně bráněná území nepřítele. Novinka má nahradit bombardéry B-1 i B-52. Nový bombardér by by měl nasazen po roce 2025.
Část odborníků však varuje před eskalací konfliktu s Čínou. „Není to jako bojovat proti Saddámovi Husajnovi. Stala by se z toho světová válka,“ uvedl Peter Layton z australské Griffithovy univerzity, jenž dříve sloužil u australského letectva. Čína totiž masivně posiluje námořnictvo i protivzdušnou obranu. Navíc může, stejně jako Američané, použít i jaderné zbraně.
