Nevypadají jako úplně běžní sportovci. Podmínkou výhry není skvělá kondička ani vytrénovaná postava. Přesto souboje profesionálních hráčů počítačových her sledují stovky milionů lidí po celém světě. V esportech se také točí stále více peněz. Podle odhadů to letos bude celosvětově více než 1,3 miliardy dolarů. Americká banka Goldman Sachs ve své analýze předpovídá, že se tato částka v roce 2022 více než zdvojnásobí na skoro tři miliardy. Oproti nejpopulárnějším tradičním sportům sice pořád zaostávají (pro srovnání, například tržby v evropském fotbalu dosahují v přepočtu přes 30 miliard dolarů), zajímavé je ale tempo růstu.

Esporty jsou navíc jednou z mála oblastí, které neochromila pandemie čínské chřipky. A to dokonce ani v jarní horké fázi, kdy si nucenou přestávkou prošly prakticky všechny tradiční sporty. „Pandemie koronaviru napáchala škody v klasickém sportování a naopak zviditelnila veškeré online sporty a soutěže, které mohly pokračovat ve virtuální formě i po zavedení vládních restrikcí,“ vysvětluje analytik poradenské společnosti Deloitte Filip Mikel. 

Publikum esportů tedy neustále roste a to na sebe nabaluje další peníze. „Láká investory, je to pro ně nová marketingová i investiční příležitost. Pro organizátory lig a akcí esportů to znamená, že mohou spolupracovat s finančně silnými partnery napříč různými segmenty, tedy i mimo sportovní oblast,“ dodává další specialista na esport z Deloittu Matúš Tutko. Česko má ale jako obvykle za světem trochu ztrátu. 

Střílení i fotbal

Svět esportu je vlastně velmi podobný tomu klasickému, kde hráči musejí běhat, kopat nebo skákat. Po celém světě existují stovky týmů, které najímají profesionální hráče. Soutěží se obvykle v rámci regionálních lig, jejichž vítězové se pak utkají na velké „offline“ akci s desítkami tisíc návštěvníků na tribunách.

1,3 miliardy dolarů je letošní velikost trhu esportů.

34,3 milionu dolarů jsou rekordní prize money, výhercům je vyplatili loni v Šanghaji.

520 milionů lidí po celém světě pravidelně sleduje elektronické sporty.

6,9 milionu dolarů dokázal na turnajích vydělat nejúspěšnější světový hráč Johan Sundstein.

Stejně jako klasický sport má jeho elektronická verze také několik různých kategorií. Podle Deloittu jsou nejpopulárnější hry typu Multiplayer Online Battle Areny, ve kterých se střetává více hráčů v jedné aréně. Typickým zástupcem je hra League of Legends, jedna z vůbec nejpopulárnějších. Další oblíbené jsou „střílečky“ jako Counter Strike, závodní hry a sportovní simulace typu fotbalové FIFA. 

Drtivá většina peněz do esportu přichází pěti hlavními kanály. Tím největším jsou sponzorské peníze a reklama, a to jak online, tak na živých turnajích. Pořadatelé pak dostávají zaplaceno také za vysílací práva k akcím a vybírají peníze za vstupné nebo zpoplatněné přístupy přes internet. A konečně, platí jim také vydavatelé her, v nichž se soutěží.

Koronaviru navzdory

Deloitte tvrdí, že všechny tyto složky příjmů byznysu okolo esportu v posledních letech silně rostou. Každoroční zvyšování tržeb hlásí čtyři pětiny firem působících v oboru; většina z nich podle analýzy meziročně stoupá dvouciferným tempem. Výsledkem je letos zmiňovaných 1,3 miliardy dolarů celosvětových tržeb. 

Český trh je z tohoto pohledu zatím trpaslík – podle odhadů České asociace esportu je jeho letošní velikost jen kolem 50 milionů korun. Jiné odhady jsou odvážnější, i tak ale mluví maximálně o dvojnásobku. Většina peněz přitom pochází od sponzorů – podle asociace až 85 procent. Zbytek generuje prodej suvenýrů nebo vstupenky na turnaje. Pro ilustraci, na největší českou herní akci, mistrovství republiky, loni na výstaviště do Brna dorazilo celkem 52 tisíc diváků.

Koronavirová epidemie, která zvedla zájem o sledování esportů o desítky procent, byznysu okolo esportu do budoucna nahrává. Byť ani tato oblast nezůstala nezasažena: desítky živých turnajů po celém světě i v Česku museli pořadatelé zrušit. Alespoň částečně ale nahradili příjmy přesunem na internet. A navíc získali nové publikum.

Například letošní říjnové finále české soutěže Sazka eLeague ve hře Counter Strike jen v neděli sledovalo 100 tisíc lidí. Celkem za víkend bylo fanoušků v součtu téměř 220 tisíc, což je český rekord. Mimochodem, na prize money se během dvou dnů vyplatilo 1,3 milionu korun. 

Česká asociace odhaduje, že letos dosáhne v tuzemsku počet pravidelných diváků některých z akcí esportů čtvrt milionu. Celosvětová čísla jsou ještě násobně vyšší. V roce 2018 podle Deloittu sledovalo esporty 395 milionů a loni 443 milionů lidí. Letos odhady hovoří – i díky pandemii – o více než půlmiliardě. 

Druhá liga

Esportům věří i bookmakeři sázkových kanceláří. Ty na ně zůstaly odkázány během jarní přestávky prakticky všech klasických sportů, a nic jiného než najít jinou nabídku jim tedy ani nezbývalo. Sázkové kanceláře se tak staly jedním z popularizátorů a zároveň sponzorů významných tuzemských turnajů.

K odhadování budoucnosti esportů prý není potřeba ani moc věštit. „Vývoj v Česku a na Slovensku s určitým zpožděním kopíruje vývoj na Západě. Ten růst je extrémní,“ vysvětluje šéf oddělení esportů v Tipsportu Daniel Veselý. Zároveň ale naráží na jednu českou bolístku. Už teď prý máme několik hráčů na světové úrovni v hrách League of Legends, Counter Strike, Dota 2 i FIFA. „Zatím nám ale chybí český tým, který by dokázal vyhrávat velké světové turnaje,“ konstatuje Veselý.

Provozování týmů esportu se věnují i kluby z „opravdového“ světa. Své mančafty tak mají třeba fotbalová Sparta Praha, Bohemians nebo Viktoria Plzeň či hokejový tým Bílí Tygři Liberec. Důvod? Dalšími majiteli jsou i jednotliví fotbalisté. Z těch českých třeba Jakub Jankto, ze zahraničních hvězd například Gareth Bale, Mesut Özil nebo bývalí hráči Ronaldinho a Ruud Gullit. Vedle nich pak působí týmy založené většinou bývalými či současnými „esportovci“.

Úplně z jiného oboru ale přišel zakladatel týmu, který své ambice dosáhnout mezinárodního úspěchu netají od samého začátku. Za aspiranta hned při svém letošním vstupu do branže označil svou firmu Entropiq Martin Kabrhel, bývalý pokerový hráč či spolupracovník Karla Janečka z fondu RSJ. Zacílil na nejlepší české hráče, nabídl jim světové podmínky (včetně platů a zázemí) a vyhlásil cíl dostat se mezi desítku nejúspěšnějších evropských týmů. Od té doby stihl tým posbírat domácí tituly i solidní mezinárodní umístění.

Pánský klub

Jestliže rostoucí byznys, profesionální soutěže a další atributy soutěží v esportu připomínají reálný svět, jeden zásadní rozdíl mezi nimi přece jen je: mezi postavami soustředěně zahleděnými do monitorů najdete minimum žen. Esporty jsou pánským klubem a mužské pohlaví mezi plejery má drtivou převahu: v Česku vychází devět hráčů na jednu plejerku, celosvětově je poměr osm ku jedné. 

Podobně je tomu s publikem esportů, opět dominují mladí muži. „Jedná se o relativně mladé odvětví, čemuž odpovídá i fanouškovská základna. Jde tedy většinou o mladé lidi mezi 20 a 30 lety, kteří esport sledují a na amatérské úrovni se mu i věnují,“ popisuje mluvčí sázkové kanceláře Fortuna Petr Šrain.

Vysokému zájmu odpovídají i výdělky virtuálních sportovců. Profesionálové dostávají pravidelnou mzdu, nejvíc peněz ale mohou vydělat na bonusech. Celosvětovým rekordmanem je Nor Johan Sundstein s téměř sedmi miliony vyhranými dolary. Nejlepší český plejer Tomáš Šťastný si střílením v Counter Strike vydělal téměř 330 tisíc dolarů.

Dosavadní rekord, co se vyplacených peněz týče, drží loňské finálové klání 18 nejlepších světových týmů ve hře Dota 2 v čínské Šanghaji. Celkem se na konta nejlepších hráčů přesunulo přes 34 milionů dolarů. Pro srovnání, účastníci tenisového Wimbledonu si loni rozdělili v přepočtu necelých 50 milionů dolarů.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.