Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Španělsko se chce stát vodíkovou velmocí. Spoléhá na nízké náklady

Země na jihu Evropy může těžit z toho, že náklady na výrobu zeleného vodíku jsou nižší než v jiných částech EU. Ve velkém přitahuje investory do solárních a větrných projektů.

Španělsko se chce stát vodíkovou velmocí. Spoléhá na nízké náklady
Větrné turbíny ve Španělsku, ilustrační foto | Shutterstock.com

Madrid doufá, že sázka na zelenou energii povede k přílivu zahraničních investic a v konečném důsledku vytvoří ze Španělska velmoc v produkci zeleného vodíku, jež bude plyn vyvážet do zbytku Evropy. Už nyní se na řadě míst budují nové solární a větrné parky. Velká část španělského venkova je chudá a výroba zelené energie je jednou z možností, jak do regionů přilákat peníze a pracovní místa. Navíc má tato strategie politickou i finanční podporu Bruselu. 

Elektřina z obnovitelných zdrojů se má „ukládat“ prostřednictvím elektrolyzérů do zeleného vodíku. Plyn může nahradit fosilní paliva v těžkém a chemickém průmyslu, v námořní, letecké i silniční dopravě. 

Španělská vláda si v tomto směru vytkla nemalé cíle. Nechce dekarbonizovat jen svou ekonomiku, ale hodlá vyvážet zelený plyn do zbytku EU. „Španělsko je v nejlepší pozici, aby se stalo centrem zeleného vodíkového průmyslu v Evropě,“ oznámil španělský premiér Pedro Sánchez na jaře při prezentaci projektu elektrolyzéru ve městě Guadalajara poblíž Madridu. Do roku 2030 mají v zemi vzniknout elektrolyzéry, jež budou využívat výkon obnovitelných zdrojů minimálně ve výši čtyř gigawattů. 

O třetinu levnější

Výhodou oproti ostatním zemím jsou právě náklady na výrobu obnovitelné energie, protože má v Evropě ideální klimatické a geografické podmínky. „Španělsku to přináší obrovskou cenovou výhodu. Obnovitelné zdroje jsou o třicet až čtyřicet procent levnější než v jiných zemích,“ potvrdil Bruno Esgalhado z madridské pobočky poradenské firmy McKinsey. 

Náklady na výrobu zeleného vodíku jsou ze sedmdesáti procent tvořeny náklady na elektřinu. Esgalhado se domnívá, že do konce dekády vznikne na Pyrenejském poloostrově mnohem více elektrolyzérů, než se dosud plánuje.

Analytická společnost Aurora Research uvedla, že Španělsko bude schopné v následujících letech vyrábět nejlevnější zelený vodík v EU, těsně po Norsku. Elektřina má pocházet z větrných parků ve venkovských oblastech. Optimistický scénář počítá s tím, že se podaří do roku 2030 stlačit cenu vodíku do rozmezí dva až 2,5 eura za kilogram, aby byl levnější než palivo pocházející ze zemního plynu. 

Konsorcium třicítky společností s názvem HyDeal má velkorysé plány na vybudování infrastruktury, jež dokáže využívat výkon zelených zdrojů dokonce ve výši 67 gigawattů. Většina produkce má směřovat na francouzský a německý trh. Cena by měla být do konce dekády dokonce jen 1,5 eura za kilogram vodíku. Analytici jsou nicméně k tak masivnímu rozšíření vodíkových technologií skeptičtí. 

Aby se co nejvíce snížily náklady na využití zeleného vodíku, měly by elektrolyzéry s obnovitelnými zdroji vznikat přímo tam, kde se bude palivo používat – v blízkosti průmyslových komplexů, jako jsou chemičky a ocelárny.

Vodík v dopravě

Španělská vláda počítá také s tím, že se bude vodík stále více používat v hromadné a nákladní dopravě. Zelených vodíkových autobusů by ve španělských městech mělo jezdit do několika let okolo dvou set, k dispozici má být až 7500 vodíkových nákladních vozů. Vzniknout mají také vodíkové železniční spoje a více než stovka vodíkových stanic. Většinu plánů mají pokrýt fondy z EU. Zájem o vodíkové projekty má přes 500 subjektů, včetně všech velkých energetických firem, které ve Španělsku působí. Hlásí se investoři ze Spojených států, Latinské Ameriky i Evropy. 

Nicméně na trhu existují i úzká hrdla pro výrobu zeleného plynu. Na jihu země to je nedostatek vody, varoval Diego Rodríguez z madridské univerzity Complutense. Očekávání spojená s rozvojem vodíkových technologií považuje za příliš vysoká. 

Využití stávajících plynovodů

Plynárenský sektor vidí v zeleném vodíku možnost, jak používat i v následujících dekádách současnou infrastrukturu pro zemní plyn. Španělský Enagás se podílí na iniciativě, jež by propojila 23 provozovatelů potrubí z 21 zemí. 

Antonio Martínez z Enagásu je přesvědčen, že dvě třetiny stávající infrastruktury se mohou používat i pro transport vodíku. Až do vzdálenosti 1500 kilometrů by přeprava měla být levnější než lodí. Španělsko je navíc propojeno plynovody nejen směrem na sever s Francií, ale také na jih se severní Afrikou

Jeden z pilotních projektů, jak by měla vodíková společnost budoucnosti vypadat, vzniká na ostrově Mallorca. Vodík vyrobený ze solární energie má pohánět autobusy i automobily v půjčovnách. Vodíkem se má také topit v budovách. Projekt je financován Bruselem a má sloužit jako laboratoř pro další regiony v Evropě.