Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Soudruzi, k čemu tolik právníků

Jedním z méně známých zločinů komunistického režimu je zrušení právnické fakulty v Brně, které se odehrálo před 70 lety

Soudruzi, k čemu tolik právníků
Masarykova univerzita v Brně udělila v dubnu 1947 čestné doktoráty svým zakladatelům Karlu Englišovi (vpravo) a Františku Weyrovi. O rok později už by se to odehrát nemohlo. | Slezské zemské muzeum

Není pochyb o tom, že roky 1948 až 1953 patří mezi nejhorší etapy české historie. Ve stínu zásadních komunistických zločinů, jako jsou politické monstrprocesy, zavírání politických vězňů a válečných hrdinů do pracovních táborů, likvidace církevních řádů či střílení uprchlíků na západní hranici, zůstávají další, méně známé případy. Jako třeba zrušení Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Stalinskému režimu nejspíš vadilo, že dlouho po roce 1945 na brněnských právech přežíval duch a ideály první republiky. Na zásah proti „výuce buržoazní pavědy“ doplatily před 70 lety stovky studentů, které bolševický režim obral o možnost dostudovat a následně jim vzal možnost uplatnit jejich schopnosti a znalosti v praxi.

Oproti více akademické Univerzitě Karlově se brněnská práva zaměřila na výchovu právních a národohospodářských elit pro potřeby demokratického Československa. Studium zahrnovalo obor národního hospodářství, což souviselo s rolí jednoho ze zakladatelů brněnské univerzity Karla Engliše. Ignorování jiné než marxistické ekonomie se nakonec komunistickému režimu vymstilo a přispělo k jeho pádu před 31 lety.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit