Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Ztracené město v Maroku: 5000 let stará zemědělská oáza

Tým archeologů učinil významný objev v severním Maroku. Na nalezišti Oued Beht, poprvé odkrytém ve 30. letech 20. století, byly nalezeny pozůstatky rozsáhlé zemědělské komunity staré 5000 let. Tento nález je nejstarší svého druhu v Africe mimo údolí Nilu.

Ztracené město v Maroku: 5000 let stará zemědělská oáza
Ztracené město v Maroku: 5000 let stará zemědělská oáza | www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2

Vykopávky odhalily tisíce kamenných seker a malované keramické střepy, které poukazují na existenci dosud neznámé společnosti o stovkách obyvatel. Velikostně byla tato komunita srovnatelná s antickou Trójou z doby bronzové.

Radiokarbonové datování určilo stáří této společnosti na období mezi lety 3400 až 2900 př. n. l. Podle studie zveřejněné 31. července v časopise Antiquity se jednalo o multikulturní společnost, zahrnující pastevce ze Sahary a lidi původem z Pyrenejského poloostrova i Blízkého východu.

Obyvatelé tohoto místa byli zemědělci, kteří pěstovali ječmen, pšenici, hrách, olivy a pistácie. Chovali také ovce, kozy, prasata a skot. Nalezené množství keramiky a kamenných seker naznačuje, že komunita aktivně obchodovala s dalšími společnostmi, včetně těch na Pyrenejském poloostrově, možná i s Egyptem a Mezopotámií.

Tento objev mění dosavadní představy o životě v severní Africe v tomto období. Zatímco se dříve předpokládalo, že oblast byla obývána převážně lovci, sběrači a kočovnými pastevci, nyní je jasné, že zde existovala stabilní zemědělská společnost.

„Nepředstavujeme jednu zemědělskou společnost ve světě pastevců,“ uvedl spoluautor studie Cyprian Broodbank z Univerzity v Cambridge. „Ve skutečnosti ukazujeme, že tato oblast prošla kompletní neolitizací a byla součástí širšího světa zemědělství. Toto je jen špička ledovce.“