Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pozdně neolitická města na území dnešní Ukrajiny a Moldavska sice chovala krávy, maso z nich ale využívala jen výjimečně. Podle nejnovějších vědeckých poznatků byla společnost před šesti tisíci lety víceméně vegetariánská.
Nejstarší evropská města, která jsou přisuzována tripolské kultuře, chovala dobytek hlavně kvůli získávání hnoje pro pěstování obilí. Jeho produkce dokázala nakrmit městskou populaci, která se pohybovala od dvaceti do čtyřiceti tisíc lidí. Města vznikala na území dnešní Ukrajiny a Moldavska.
Vědci nově přišli na to, že většina obyvatel těchto starověkých měst jedla především rostlinnou stravu. Na úsvitu rozvoje zemědělství bylo maso považováno jen za výjimečný chuťový zážitek. Nejstarší evropská města v té době konkurovala i největším městům světa ve starověké Mezopotámii, která se nalézala v úrodném půlměsíci mezi řekami Eufrat a Tigris. Tripolská kultura se nacházela naopak v úrodné oblasti povodí řek Prut a Dněstr.
Paleoekolog Frank Schlütz z německé Univerzity Kristiána Albrechta v Kielu tvrdí, že uživit městská společenství tripolské kultury vyžadovalo „extrémně sofistikované hospodaření s potravinami a pastvinami“. Právě on se jako hlavní autor podílel na studii, kterou publikoval prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Schlütz vycházel z izotopů dusíku kosterních pozůstatků zvířat i lidí (a zuhelnatělých zbytků plodin) těchto pradávných měst. Vysoké zastoupení izotopů dusíku dokazuje, že byl domácí dobytek, zejména skot, ale také ovce a kozy, intenzivně chován na oplocených pastvinách v blízkosti jednotlivých domů, aby poskytoval dostatek hnoje.
Ten pak lidé používali pro pěstování vysoce výživných luštěnin a obilovin, jež tvořily přes devadesát procent jejich stravy. Jednalo se zejména o čočku, hrách a ječmen. Porážka domestikovaných zvířat by naopak vedla ke zhroucení celého promyšleného zemědělského systému. „Předpokládáme, že byly také dny, kdy se konzumovalo pouze maso,“ napsali autoři nové studie. Dříve se vědci přikláněli k názoru, že velká stáda sloužila naopak jako zdroj masa.
Němečtí archeologové v časopise PNAS dodávají, že starověká megaměsta prokazatelně existovala pět století, v rozmezí let 4150 až 3650 př. n. l. Velké městské osady byly navrženy v soustředných kruzích, které byly tvořeny řadami domů a obepínaly otevřené centrální místo. Není ale stále jasné, z jakého důvodu zanikly.
Vědci se přiklánějí k teorii, že v těchto obrovských osadách, které měly rozlohu až 320 hektarů, začaly panovat značné sociální nerovnosti a ty způsobily, že jejich obyvatelé postupně odcházeli a zakládali menší sídla.
Nikdo vlastně neví, proč tato kultura nakonec zanikla. Někteří odborníci se domnívají, že byla zničena násilím nebo v důsledku politického napětí. Jiní předpokládají, že to bylo kvůli změně klimatu, které začalo být na východě Evropy sušší a chladnější.
Zajímavostí je to, že tripolskou kulturu na Ukrajině objevil v 19. století český rodák a zakladatel ukrajinské archeologie Čeněk Chvojka. Pozdně neolitická a eneolitická kultura (celkově trvala od roku 5500 do roku 2750 př. n. l.) byla později oceňována zejména ukrajinskými nacionalisty, kteří tím odkazují na svébytnost země.
