Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mezci a muly jsou staří tři tisíce let. Dávno před nimi lidé na Blízkém východě chovali kungy – vůbec nejstarší uměle „vyráběné“ mezidruhové křížence vzniklé spojením obyčejného domácího osla s divokým oslem asijským.
Mezidruhoví kříženci zvířat jsou v přírodě vzácní. Lidé ovšem s přírodou rádi experimentují, a tak už velmi dávno přišli na to, že se mezidruhové křížení může občas hodit. Nejstarší důkazy, že lidé záměrně chovali křížence koně a osla – mezka (oslice a samec koně) a mulu (klisna a samec osla) – pocházejí z Turecka a jsou staré zhruba tři tisíce let. Nálezy ze severozápadní Sýrie však ukazují, že lidé záměrně křížili různé zvířecí druhy už zhruba o 1500 let dříve. Zároveň se díky tomu podařilo definitivně objasnit původ zvláštního koňovitého savce zvaného „kunga“, kterého si mezopotámští velmožové – jak víme z klínopisných tabulek – nade vše cenili.
Kungy byly ve své době statusovým zvířetem. Samice a menší samci se lopotili na poli, zato výstavní samce zapřahali do svých vozů králové a velmoži, případně sloužili jako váleční oři. Z klínopisných tabulek víme, že kunga byla velmi drahým a ceněným zvířetem a ani král se nemusel stydět, když ji dostal nebo věnoval darem. Dobové klínopisné zápisy zároveň naznačují, že kungy byly kříženci, a to navíc – stejně jako muly a mezkové – sterilní. To znamená, že se nemohly rozmnožovat a pro udržení jejich populace bylo nutné stále znovu a znovu sahat k mezidruhovému křížení.
Když roku 2006 objevili archeologové na známém nalezišti Umm el-Marra (nedaleko dnešního syrského Aleppa) několik desítek rituálně pohřbených koster zvláštních koňovitých savců, bylo jasné, že jde o kungy. Už dříve se na základě tvaru kostí a náznaků vyčtených z klínopisných tabulek objevila teorie, že kunga byla křížencem obyčejného domácího osla (Equus africanus), pocházejícího původně z Afriky, s nikdy člověkem neochočeným divokým asijským oslem, respektive jeho poddruhem – syrským divokým oslem (Equus hemionus hemippus).
Ten sice na začátku 20. století vyhynul, ovšem dodnes žijí jiné poddruhy divokého asijského osla (onager, kulan…), které jsou k vidění třeba v pražské zoo. Studie nedávno publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances tuto teorii – na základě srovnání DNA kungy s genetickou informací jiných příslušníků čeledi koňovitých – potvrdila a zároveň upřesnila, že kunga byla křížencem domácí oslice s hřebcem syrského divokého osla.
Ve své době to bylo funkční a – vzhledem k cenám kung – nejspíš i ekonomicky rentabilní řešení. Ovšem ani sláva kung nerostla do nebe. Zhruba před čtyřmi tisíci lety se začal Mezopotámií šířit kůň a jeho síle a rychlosti nemohl kříženec dvou druhů oslů vzdorovat.
