Po prvních krocích, tedy zrušení přimíchávání biosložky a odpuštění silniční daně, sáhla tentokrát k plošnému opatření a chce snížit spotřební daň z benzinu a nafty o 1,5 koruny na litr.

Jak už to tak bývá, vláda se ani tímto ústupkem nezavděčila – a to ani příznivcům opozice, ani vlastním voličům. Ti první obratem přišli s kritikou, že zlevnění je „plivnutím do moře“ a nijak zásadně lidem v nákladech neuleví.

Jiným zase přišlo nespravedlivé, že se pomáhá nenáviděným znečišťovatelům, řidičům aut se spalovacími motory, zatímco kabinet o třetinu osekal slevy na jízdné pro studenty a seniory. Další diskutéři se ptali: A proč až od června?

Pravicoví voliči zase namítali, že vláda měla zůstat u výběrových opatření. Plošným zásahem se prý dopouští populismu, navíc vůbec ne levného. Snížení daně podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska vyjde erár na jednu miliardu měsíčně. Pomáhat se podle něj mělo i dál výhradně selektivně.

Na každé z výtek se pochopitelně dá najít kousek pravdy a vládní opatření jistě není zdaleka ideální. Pořád je ale potřeba mít na paměti legendární výrok laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana: „Jsem pro snížení daní za jakýchkoli okolností a z jakéhokoli důvodu, kdykoli je to možné.“ Hledání úspor totiž vždy naráží na překážky a jedinou smysluplnou cestou, jak jich dosáhnout, je silou: sebrat eráru část příjmů.

Proto i nedokonalé snížení daní vítejme a ptejme se jinak: Proč má platit jenom do září?