O málokom se na českém investičním trhu dnes mluví tolik jako o poměrně nové investiční skupině Progresus, za kterou stojí známý insolvenční správce Lukáš Zrůst a jeho společník Lukáš Foral. A to v dobrém i ve zlém.

Oba muži tomu také výrazně napomohli, když vsadili na okázalý marketing a nebývalý mediální humbuk. Oslovují tím drobné i větší investory a zároveň hlasitě propagují zejména udržitelný development a svou vlajkovou společnost, výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, kterého koupili před dvěma lety.

Od papeže k Bartoškovi

Dali o sobě vědět zejména na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde se zařadili mezi největší partnery. Jejich party v hotelu Imperial patřila k těm nejopulentnějším, které byly během letošního ročníku k vidění.

Jen několik dní předtím majitelé skupiny Progresus zazářili také na prestižní charitativní dražbě magazínu Forbes, kde se zařadili mezi ty vůbec nejštědřejší donátory. Na dobročinné účely pořídili už dříve také třeba bílé lamborghini posvěcené papežem Františkem. Publikují videopodcasty s českými osobnostmi z různých oborů, pronikají na titulní strany časopisů, účastní se nejrůznějších odborných i charitativních akcí, řadu z nich finančně podporují, spolupracují s vlivnými českými byznysmeny.

Právě tento nákladný a velmi excentrický komunikační styl ale zároveň provokuje a vyvolává otázky. Na pozadí všeho je dvojice mladých podnikatelů, skupina s historií kratší než dva roky a také dluhopisy za stovky milionů korun. Ačkoli se na webu skupina prezentuje padesátiletou zkušeností, ani jednomu ze společníků ještě nebylo osmatřicet. Pojivem příběhu je nicméně zajímavá vize ekologického a udržitelného developmentu, jehož srdcem má být právě výrobní podnik v Rýmařově.

„Marketingové aktivity skupiny Progresus jsou zaměřené na budování znalosti značky a seznámení veřejnosti s našimi vizemi. Rozpočet je srovnatelný s náklady na marketing jiných investičních společností v našem oboru podnikání,“ vysvětluje Lukáš Zrůst. Výši marketingového rozpočtu konkretizovat nechce, oslovení marketingoví odborníci nicméně odhadují letošní náklady na komunikaci skupiny Progresus na nižší desítky milionů korun.

Podle Zrůsta se náklady na propagaci odvozují od obratů klíčových společností, tedy RD Rýmařov a výrobce a distributora probiotik, společnosti Harmonelo. Obě firmy mají podle něj obrat každá kolem miliardy korun.

Druhá jmenovaná vyrábí probiotika a zároveň funguje jako prodejní MLM síť (multilevel marketing) a z veřejných zdrojů není možné její hospodářské výsledky ověřit, výroční zprávy zatím nejsou k dispozici.

Klon DRFG i Accolade

Marketingový mix v mnohém připomíná začátky realitní skupiny Accolade Milana Kratiny nebo brněnské investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka. I oni patří k významným partnerům filmového festivalu ve Varech. Identický postup, jak se zviditelnit, není náhodný. Marketingovou ředitelkou skupiny Progresus je Dana Kryńska, která předtím zastávala stejnou pozici právě v Accolade. Část prodejců dluhopisů v minulosti zase prošla skupinou DRFG, která stejně jako Progesus má své kořeny v Brně.

I tato provázanost a nejrůznější historické vazby na další subjekty na trhu vytvářejí jistá pnutí.

Trh je navíc stále pošramocený medializovanými kauzami, jako jsou krachy skupiny Arca Investments, módní skupiny C2H Michala Mičky, Growing Way Ondřeje Janaty a některých dalších. Investoři v těchto příbězích nenávratně utopili miliardy korun a teď jsou mnohem obezřetnější.

Oba zakladatelé skupiny Progresus ale zmínku o těchto investičních průšvizích neslyší rádi a rozhodně odmítají jakákoli přirovnání k jejich chystaným projektům.

„Je potřeba si uvědomit, že od roku 2013 padlo pouze 1,2 procenta veřejných dluhopisů. Kauzy byly výrazně medializované a věříme, že lidi přiměly k opatrnosti. My sami apelujeme na investory, aby se dobře seznámili s prospekty dluhopisů a řídili se doporučeními ČNB,“ říká Zrůst. Podle něj Progresus stojí na pevných základech, a hlavně jasné a dlouhodobé vizi, jak a do čeho chce skupina investovat.

„Dbáme na to, aby naše projekty byly urbanisticky promyšlené, a klademe důraz na udržitelnost. V rámci skupiny se snažíme jít cestou maximální soběstačnosti. Naším cílem je doplnit výrobu domů i vlastní pilou, lesem, a tak uzavřít dodavatelský řetězec. Je to dlouhá cesta, ale nehodláme z ní uhnout,“ vypráví muž, který i přes svůj relativně nízký věk – letos na jaře mu bylo 37 let – není v českém byznysovém prostředí žádným nováčkem.

Vystudovaný doktor práv z pražské Univerzity Karlovy Lukáš Zrůst je totiž zároveň známým insolvenčním správcem se zvláštním povolením. To mu umožňuje řídit krachy opravdu velkých firem, podobné oprávnění má v Česku jen 32 subjektů a osob. Zrůst řešil například úpadek strojírenské říše Jana Světlíka Vítkovice Heavy Machinery, e-shopu Zoot a také známého kraslického výrobce hudebních nástrojů Amati-Denak. I díky tomu se dostal do styku s velkými rybami českého byznysu – Janem Světlíkem, Martinem Ulčákem, Tomášem Raškou či Jaroslavem Strnadem.

Správce byznysmenem

Právě kontakt s vrcholným domácím byznysem z poněkud nevděčné pozice insolvenčního správce v něm vypěstoval touhu postavit se také na druhou stranu. Tedy na stranu byznysu a vlastních projektů.

„Role insolvenčního správce je zajímavá práce, ale velmi únavná. Buď likvidujete, nebo dělíte na části, ale nebudujete. A já potřebuji něco tvořit. Ke koupi společnosti RD Rýmařov, která je ústředním bodem našeho zájmu, mě přivedla skvělá zkušenost. Sám jsem si totiž před několika lety nechal dům od RD Rýmařov postavit a byl jsem nadšený. Když pak ve firmě docházelo ke generační obměně, neváhal jsem a vstoupil do ní,“ popisuje hlavní motivaci k založení skupiny Progresus Zrůst.

Jeho o tři roky mladší společník Lukáš Foral pochází z brněnské podnikatelské scény. Ačkoli se vyučil uměleckým kovářem, od mládí se pohybuje v prostředí investic. Spolupracoval s Alešem Michlem a Petrem Stuchlíkem v jejich fondu Quant a dodnes se angažuje v brněnském startupovém akcelerátoru Opifer, který na sebe upozornil mimo jiné nákupem obchodního centra Futurum na okraji Brna nebo spoluprací s bývalým šéfem ČEZ a investorem Martinem Romanem v rámci ostravského startupu Expletio.

Foral kromě toho udává dlouholeté zkušenosti s realitním byznysem ve Spojených arabských emirátech. „Lukáš byl mimořádně šikovný obchodník, pracovitý, vytrvalý a akční. Klienti jej měli moc rádi. Ale je to mladý kluk, nemohl jsem mu nabídnout další rozvoj, navíc chtěl dělat věci s vyšším výnosem, a tedy i rizikem. To už nebylo nic pro konzervativní fond,“ vzpomíná na něj investor a někdejší zakladatel Fincentra a kandidát na pražského primátora Petr Stuchlík.

Profimedia.cz

Zrůst s Foralem byli přátelé dlouhá léta před založením skupiny Progresus. Zatímco Zrůst se zaměřuje zejména na strategii a chystané akvizice, Foral má na starosti výkonné řízení skupiny a developerské projekty. „Fakticky se na řízení podílíme každý z poloviny a teď děláme potřebné kroky pro to, aby tento fakt reflektoval i obchodní rejstřík,“ říká k tomu Lukáš Foral. Zatím je totiž jediným zapsaným vlastníkem mateřské entity Progresus invest holding právě Lukáš Zrůst.

Zároveň se obklopili renomovanými právníky z advokátní kanceláře BBH a spolupracují také s vlivným advokátem Radkem Pokorným. Kromě oživení samotného výrobního podniku v Rýmařově hlavní vize obou mužů směřují právě k developerským projektům.

Na papíře mají zatím tři obří pražské projekty na výstavbu zcela nových rezidenčních čtvrtí a jeden bytový projekt v jižních Čechách v obci Kaplice. Část pozemků už mají zasmluvněnou, například od Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, jinde zase spolupracují třeba s olomouckým byznysmenem a developerem Josefem Lébrem.

Jen v Praze má jít o 1,5 milionu metrů čtverečních, na kterých má v příštích šesti letech vzniknout ekologicky šetrné bydlení pro pět tisíc lidí na bázi dřevostaveb. Potenciální obrat z těchto projektů skupina odhaduje na 26 miliard korun.

Složitá ekonomika

Jejich velké ambice ale zároveň provázejí otázky ohledně ekonomiky současných projektů skupiny a načasování těchto investic. Poslední zveřejněné celoroční výsledky společnosti RD Rýmařov z roku 2020 hovoří o tržbách těsně přes miliardu korun a zisku EBITDA přes čtyřicet milionů. V roce 2019 přitom firma propadla do provozní ztráty přes 190 milionů. Čísla za loňský rok zatím nezveřejnila. Podle všeho ale budou obratově zhruba kopírovat rok 2020, avšak ziskovost negativně ovlivní očistné účetní, právní a obchodní operace.

Firma pod vedením Zrůsta osekala některé prodejní kanály, které jí ukusovaly část marží, a oprávkovala některé problematické pohledávky. Fabrika a navazující obchodní model procházejí restrukturalizací pod vedením nového ředitele Jiřího Buchala, který sbíral ostruhy třeba ve sklárnách ve Světlé, kde spolupracoval s továrníkem Luborem Cervou.

„Neznám přesně aktuální ekonomiku RD Rýmařov, ale v minulosti se vědělo, že podnik není dobře řízený a má velké problémy. Nicméně v obecné rovině určitě jde o velmi zajímavý a perspektivní obor. O podobné firmy v regionu je mezi investory značný zájem,“ říká k tomu šéf nejmenovaného středoevropského fondu, který se zaměřuje právě na středně velké, většinou výrobní firmy.

Společnost koupil Zrůst zhruba před dvěma lety za cenu, která podle některých informací z trhu překročila sto milionů korun, od tří původních majitelů v čele s Františkem Příkaským. Původně kolem fabriky kroužil třeba Igor Fait a jeho Jet Investments, ale z prodeje nakonec sešlo. Krátce nato se na scéně objevil Lukáš Zrůst a hledal pro projekt spoluinvestora. Jednal na toto téma údajně například se zbrojařem Michalem Strnadem, developerem Luďkem Sekyrou, zakladatelem DRFG Davidem Rusňákem nebo zmiňovaným investorem Martinem Romanem.

Nakonec se ale dohodl na spolupráci s rodinou Valových, vládci výrobce koupelen Siko. Přesněji řečeno s jejich rodinným fondem Lucros. Valovi však nakonec zůstali pouze v pozici financujícího partnera, když Zrůstovi půjčili 65 milionů korun na akvizici podniku. Po roce se nechali vyplatit s domluveným úrokem dvacet procent a jejich spolupráce tím skončila.

Jejich pozici Zrůst následně nahradil neméně nákladným dluhopisovým financováním. Podle Zrůsta se mu ale náklady na pořízený kapitál z trhu daří držet na úrovni kolem dvanácti procent.

Z dluhopisů prý k dnešnímu dni získal přes 320 milionů korun. Část z nich zamířila na výplatu fondu Lucros, část na stabilizaci a rozvoj podniku v Rýmařově a také na pořízení pozemků pro budoucí development.

A další peníze z trhu skupina, kterou dnes tvoří čtyři desítky většinou prázdných firem, nabírá. Měsíčně údajně dvacet až třicet milionů korun. Zároveň prý šéfové jednají i se zahraničními investičními fondy, které by mohly do skupiny, popř. některých jejích projektů vstoupit.

Aktuálně prý probíhají klíčová jednání s potenciálními partnery a investory, i proto jsou oba muži na případnou negativní publicitu extrémně citliví. Ačkoli jim mnozí konkurenti na trhu mimo záznam rádi dávají nálepku „junk“ bondů, tedy rizikové investice, Zrůst věří, že investory dokáže přesvědčit, že jejich plány dávají smysl. Trh chce uklidnit i nějakou formou silnějšího zajištění dluhopisů.

Také počítá s tím, že na úroky z dluhopisů si vydělá už jen samotná fabrika svou zvýšenou produkcí i vyšší marží a ekonomice celého investičního soukolí pomůže také růst cen pozemků, které Progresus kupuje (nebo zasmluvňuje) pro potřeby svých developerských projektů.

Důležitou indikací ale budou výsledky výrobního podniku v letošním roce. Firma si totiž v materiálech pro investory namalovala plán už letos zvýšit obrat na 1,6 miliardy korun, tedy růst prakticky o padesát procent. Stejně tak by se EBITDA firmy měla vyhoupnout nad sto milionů korun.

Tyto předkrizové plány však bude velmi obtížné uhájit v dnešní napjaté realitě. Proti nim jdou válka na Ukrajině, související rostoucí ceny energií, dřeva, ale také vysoké úroky a prudké ochlazení hypotečního trhu.

„Víme, že podmínky na trhu nám teď zrovna nepřejí. Ale dlouhodobá vize je správná. Navíc fabrika je vyprodaná na rok dopředu. Jsme ve výrobě i obchodu efektivnější. Myslím, že i tyto podmínky nám ve finále mohou svým způsobem pomoci,“ říká k tomu Zrůst na závěr. Nicméně jednoduché to někdejší insolvenční správce mít určitě nebude. Pokud selže, supů, kteří si na něm s gustem pochutnají, je na trhu více než dost.