Nová legislativa umožňuje zaměstnancům soukromých podniků poskytujících nepřetržité služby pracovat až 48 hodin týdně místo tradičních 40 hodin. Pracovníci v oblasti stravování a turismu jsou z této iniciativy vyňati.

Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise označila toto opatření za "přátelské k pracovníkům" a "orientované na růst". Má pomoci řešit problém nedostatečné kompenzace za přesčasy.

Kritici však poukazují na to, že Řekové již nyní odpracují největší počet hodin v Evropské unii. Podle údajů OECD odpracovali řečtí zaměstnanci v roce 2022 v průměru 1 886 hodin, což výrazně převyšuje průměr EU (1 571 hodin) i USA (1 811 hodin).

Giorgos Katsambekis, odborník na evropskou politiku, označil pro CNBC toto opatření za "velký krok zpět" pro řeckou pracovní sílu. John O'Brennan, profesor práva EU, kritizoval rozhodnutí jako "směšné" ve srovnání s trendem zavádění čtyřdenního pracovního týdne v jiných zemích.

Tento krok jde proti celosvětovému trendu zkracování pracovní doby. Nedávná studie think-tanku Autonomy ukázala, že většina firem zapojených do experimentu s čtyřdenním pracovním týdnem hodnotila jeho dopad pozitivně a přijala tuto politiku trvale.

Řecké rozhodnutí tak vyvolává otázky o rovnováze mezi ekonomickým růstem a kvalitou života zaměstnanců v době, kdy mnoho zemí hledá cesty ke zkrácení pracovní doby.